Vatikán.
„Svatý stolec a obrana práva na náboženskou svobodu od Pia XI. po Františka“ – tak nazval arcibiskup Paul Richard Gallagher svůj příspěvek na konferenci pořádané katolickou univerzitou Milána a Panamerickou univerzitou, která se věnovala situaci náboženské svobody ve světě v minulém století a v současnosti (
Dalla Cristiada alle sfide dell´attualità. Il cammino della libertà religiosa).
Sekretář Svatého stolce pro vztahy se státy konstatoval, že v poslední době jsme v celosvětovém měřítku svědky častého narušování úcty k náboženské svobodě, které v mnoha případech dosahuje stupně otevřeného pronásledování. Jak dodal, křesťané jsou často jeho prvními – ačkoli nikoli jedinými – oběťmi. Přestože k těmto vyhroceným situacím dochází převážně v autoritářských a nedemokratických státech, také v zemích s dlouhou demokratickou tradicí se rozvíjí tendence hledět na náboženský rozměr života s jistým podezřením „ať už vzhledem k problematice spojené s multikulturním kontextem, tak vzhledem k ideologickému upevňování sekulární vize, která považuje náboženství za jakousi formu „subkultury“, náležející minulosti, již je třeba překonat“.
V souvislosti s tím arcibiskup Gallagher připomněl, že právě křesťanství přispělo k formování laického státu, chápaného nikoli jako po všech stránkách odtrženého od náboženství nebo jako agnostického státu, nýbrž jako státu, který „při vědomí hodnoty, jakou má náboženský výměr pro jeho občany, garantuje každému právo žít podle vlastního svědomí a náboženské dimenze.“
Vatikánský představitel poukázal dále na znepokojivý růst různých forem náboženské nesnášenlivosti a diskriminace křesťanů v Evropě. Pouze v letech 2014-15 zaznamenalo Observatorium pro intoleranci a diskriminaci namířenou proti evropským křesťanům zhruba 1 700 případů těchto projevů na Starém kontinentu. Jak připomněl arcibiskup Gallagher, jde o fenomén, který začíná budit pozornost i v mezinárodním prostředí.
Už v lednu roku 2015 parlamentní shromáždění Rady Evropy schválilo rezoluci vybízející jednotlivé členské státy k boji proti intoleranci a diskriminaci v Evropě, zejména pokud jde o křesťany, a k účinné ochraně náboženské svobody. Proto se jeví jako hluboce rozporuplné, žádá-li se svoboda pro všechny a ve jménu téže svobody se upírá některým skupinám, zvláště náboženským. „Proto tedy musí být úkolem institucí čelit všem formám diskriminace založeným na náboženské orientaci a v pozitivní perspektivě podporovat a chránit náboženskou svobodu stejným způsobem a všemi nástroji, jaké slouží k ochraně každého dalšího ze základních lidských práv – zdůraznil vatikánský sekretář pro vztahy se státy.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
