Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Děkuji vám za přijetí. Právě vy mne přijímáte na prahu Milána a to je pro mne velkým darem: vstupovat do tohoto města a setkávat se přitom s lidskými tvářemi, s rodinami a se společenstvím.
Děkuji vám za dva dary, které jste mi věnovali.
Prvním je štola, typicky kněžské znamení, které se mě obzvláště dotýká, protože mi připomíná, že mezi vás přicházím jako kněz, vstupuji do Milána jako kněz. Nekoupili jste tuto štolu už hotovou, ale vytvořili jste ji tady, někteří z vás ji ručně utkali. To ji činí daleko vzácnější; připomíná se tak, že křesťanský kněz je vyvolen z lidu a ke službě lidu. Mé kněžství, stejně jako kněžství vašeho faráře a dalších kněží, kteří tu pracují, je Kristovým darem, avšak zároveň je „utkáno“ vámi, našimi lidmi, jejich vírou, lopotou, modlitbami i slzami... To všechno vidím ve znamení této štoly.
A pak jste mi věnovali tento váš mariánský obraz, kde je vidět jak vypadal před restaurováním a nyní po něm. Vím, že v Miláně mne přijímá Madonnina (soška Panny Marie) na vrcholku Dómu, ale díky vašemu daru mne Madona přijímá už tady na prahu. A to je důležité. Připomíná mi to starostlivost Marie, která spěchá, aby se setkala s Alžbětou. Je to starost a zájem církve, která nesetrvává a nečeká v centru, ale vychází vstříc všem, na periferie, vychází také za nekřesťany a nevěřícími... a přináší všem Ježíše, jenž je láskou Boha, který se stal tělem, který dává smysl našemu životu a zachraňuje nás od zlého.
P. Maria jí vychází vstříc nikoli s cílem proselytismu, ale aby nás doprovázela na cestě životem. To, že mne právě Madona čeká u bran Milána, mi připomnělo, jak jsme jako děti a mladí vycházeli z koleje a u vstupních vrat na nás čekala maminka. Ano, Panna Maria je Matka! Vždycky jde první, jde napřed, aby nás přijala a čekala na nás. Děkuji vám za to!
A příznačný je rovněž fakt restaurování. Tento váš mariánský obraz byl restaurován, tak jako církev stále potřebuje být „restaurována“, protože ji tvoříme my, kteří jsme hříšní. Dovolme Bohu, aby nás obnovil svým milosrdenstvím. Nechme si očistit srdce, zejména v této postní době. Panna Maria je bez hříchu, nepotřebuje restaurování, ale její socha ano – a tak nás jako Matka učí, že se máme nechat očistit Božím milosrdenstvím, abychom svědčili o Ježíšově svatosti. A mezi námi řečeno, dobrá zpověď udělá dobře každému! Ale nemějte obavy a zpovědníky prosím, aby byli milosrdní!
Ze srdce vám děkuji za tyto dary! A především děkuji za to, že jste tady, za vaše přijetí a vaši modlitbu, která mne provází při vstupu do Milána.
Pán vám žehnej a Panna Maria ať vás chrání! A prosím vás, nezapomeňte se za mne modlit.
Přeložila Johana Bronková
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
