Nový portál Vatikánského rozhlasu

Itálie. V sobotu v osm hodin ráno se v celé Lombardii rozezvučí zvony, aby přívítaly Petrova nástupce, který by právě v tuto hodinu měl přistát na milánském letišti Linate. Tento ojedinělý uvítací sbor více než tisícovky farností ambrosiánské arcidiecéze zazní na přání jejího biskupa,kard. Angela Scoly, který od papežovy jednodenní návštěvy očekává dvojí účinek – utvrzení bratrů ve víře a radostné poselství evangelia hlásané všem, počínaje těmi nejchudšími. Papež František totiž svůj krátký pobyt zahájí v předměstském a silně marginalizovaném komplexu obecních bytů, nazývaném Case Bianche, „Bílé domy“ (foto), zřejmě podle někdejší barvy devítipatrových činžáků. Většinou je obývají Italové, avšak v okolí se usídlili také Romové a migranti. Papež tu pozná ghetto, které je ponecháno samo sobě napospas a čelí tisícerým neduhům, od kriminality a drog po osamělost a extrémní chudobu, a kde jediný opěrný bod tvoří farnost a Charita. Římský biskup vstoupí do bytů dvou místních rodin, a proto lze jen doufat, že v onu chvíli bude fungovat výtah. Pro papeže uvyklého buenosaireským vilas miserias to však jistě není problém…

O pouhých deset kilometrů dále se návštěvník ocitne v jiném světě – jádru milánské církve, tedy katedrále Narození Panny Marie, ale také přilehlém kosmopolitním Miláně kulturních podniků, módních přehlídek, nákupů a turistiky. František se však uchýlí do rozlohou třetího největšího katolického chrámu světa, který se na jeho příjezd připravil dnešním koncertem papežského sboru Sixtinské kaple. Po adoraci Nejsvětější Svátosti v kryptě pod hlavním oltářem, uchovávající ostatky sv. Karla Boromejského, bude Petrův nástupce rozmlouvat s lombardskými kněžími a řeholníky. Zodpoví několik otázek a poté na hlavním milánském Katedrálním náměstí (Piazza del Duomo) povede polední modlitbu Anděl Páně (přeloženou na 11 hodin), uvádí oficiální program. Je však vysoce pravděpodobné, že se papež v katedrále zastaví také u hrobu svého spolubratra, kard. Martiniho, a uctí Pannu Marii v kapli Madonna dell´albero, doslova „Matky stromu“, přičemž stromem je tu míněn svícen inspirovaný židovskou Menorou.

Nejvíce času, zhruba čtyři hodiny ze sobotního nahuštěného programu, stráví papež František v milánské věznici San Vittore, která je součástí stejnojmenné elegantní čtvrti a kusem městské historie. Vzácný host tu nejenom poobědvá se stovkou vybraných vězňů, nýbrž se zde také uloží k siestě v pokojíku vězeňského kaplana. Ten vysvětlil, že toto nevšední papežovo rozhodnutí je diktováno praktickými důvody, protože kupříkladu přejezd vozem na arcibiskupství by si vyžádal další půlhodinu času, ale zajisté můžeme mluvit také o symbolickém gestu. Don Marco Recalcati pro naše mikrofony přiblížil očekávání milánských vězňů, ze sedmdesáti procent cizinců:

“Vládne tu radost, velké nadšení a očekávání nejen ze strany vězňů, nýbrž všeho personálu. Připravujeme se na papežův příjezd promluvami při nedělní mši svaté, katechezemi a dalšími setkáními během týdne. Nasloucháme slovům papeže Františka, ale také dnes již okřídlenému výroku Jana XXIII., který při své první návštěvě římské věznice Regina Coeli řekl: „Přišel jsem, abych vtiskl své oči do vašich, své srdce přiblížil vašemu srdci“. Učení papežů dodává sílu a naději, kterou zde potřebujeme, protože roky a dny strávené ve vězení se vlečou velmi pomalu. Zakoušíme tu ekumenismus a mezináboženský dialog zdola. Stává se, že muslim vyhledá kněze, aby si s ním mohl popovídat, a někdy také rozdáváme arabské modlitby anebo Korán, aby se vůbec vězni mohli modlit. Pro mne bylo zásadní zkušeností zjistit, že vězení člověka zavazuje k tomu, aby stál nohama na zemi.“

Dodává kaplan milánského vězení San Vittore, ze kterého se papež vydá do města Monza, vzdáleného asi dvacet kilometrů od lombardské metropole. Tamní rozlehlý (čtvrtý největší v Evropě) a krásně udržovaný park někdejší habsburské a později savojské královské rezidence bude hostit vrcholný moment Františkovy návštěvy – mši svatou pro věřící lombardské arcidiecéze, přičemž je zajímavé zmínit se o jedné kuriozitě – děkanát Monza se řídí římským, a nikoli ambroziánským obřadem, jak je to běžné v naprosté většině farností milánské arcidiecéze.

S lombardským krajem se Petrův nástupce rozloučí v dalším symbolickém místě milánské metropole – fotbalovém stadionu San Siro, který se hrdě prohlašuje za „chrám světové kopané“. Papeže na něm nebudou čekat dva milánské fotbalové kluby, nýbrž desítky tisíc biřmovanců z celé arcidiecéze, kterým Svatý otec zodpoví několik otázek. Papežův jednodenní pobyt v lombardském velkoměstě doprovází několik zvláštních vydání novin a časopisů a propracovaná mediální komunikace, která svědčí o tom, že Milán nadále zůstává centrem designu i průmyslové kreativity.

(jag)