Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Papež František dnes v rámci kanonické návštěvy ad limina apostolorum přijal Mezinárodní biskupskou konferenci svatých Cyrila a Metoděje, která sdružuje devět biskupů ze Srbska, Černé Hory, Makedonie a Kosova. Petrův nástupce dal jako obvykle přednost osobnímu rozhovoru, jehož obsah nebyl zveřejněn. Zmíněná biskupská konference má sídlo v Bělehradě, přičemž právě v Srbsku jako jediné ze jmenovaných zemí sídlí apoštolský nuncius. Černá Hora spadá pod správu nunciatury v Bosně a Hercegovině, zatímco do Makedonie dojíždí apoštolský nuncius z Bulharska. Za Kosovo jako apoštolskou administraturu zodpovídá slovinský nuncius, který zároveň zastává úřad apoštolského delegáta pro Kosovo. Biskupská konference sv. Cyrila a Metoděje čítá dvě arcidiecéze, čtyři diecéze a dva apoštolské exarcháty pro katolíky byzantského obřadu. Její biskupové se scházejí jednou ročně. Vznikla v roce 2004, avšak o deset let později její členové podali u Svatého stolce žádost o rozdělení na čtyři národní biskupské konference. Důvod vysvětluje předseda konference, mons. László Nemet, S.V.D., biskup srbské diecéze Zrenjanin.

”Je to kvůli obrovským rozdílům mezi jednotlivými zeměmi, které ani tolik nesouvisí s jazykem. Žijeme ve čtyřech zemích se zcela odlišným právním uspořádáním – pouze v Srbsku máme právo vyučovat náboženství na základních a také středních školách. Na území Srbska zároveň najdeme 90 procent všech katolíků naší biskupské konference. Co se týče Černé Hory, tamní vláda podepsala před necelými šesti lety základní smlouvu se Svatým stolcem, avšak v dalších třech zemích obdobné dohody neexistují. Také v tom spočívá velký rozdíl. Dokud se ale Svatý stolec nevysloví, chceme pokračovat v duchu spolupráce mezi našimi zeměmi. Další prioritou je posílit naši přítomnost ve čtyřech velmi rozlišných společnostech. Smíření mezi Chorvaty a Srby a mezi Albánci a Srby je totiž ještě hodně vzdálené…

V každé ze jmenovaných zemí je katolická církev menšinou – v převážně pravoslavném Srbsku žije 6% katolíků, v rovněžtak pravoslavných Černé Hoře a Makedonii tvoří katolíci pouhá 3%, respektive necelé jedno procento. Většinově muslimské Kosovo čítá 3% katolíků. S výjimkou posledně jmenovaného státu přísluší katolíci k různým národnostním menšinám daných území a při liturgii užívají své rodné jazyky – maďarštinu, chorvatštinu, albánštinu, ukrajinštinu, rusínštinu, němčinu, slovenštinu, slovinštinu a také češtinu. Zajímalo nás proto, jak vypadá soužití a dialog s většinovým obyvatelstvem.

”Co se týče Srbska, ekumenické vztahy a spolupráce mezi Svatým stolcem a autokefální srbskou pravoslavnou církví jsou velmi dobré. Na nižší úrovni je však spolupráce poměrně náročná. Existují tu sice kontakty, ale výlučně na osobní rovině. V Kosovu má větší význam mezináboženský dialog, protože tamní katolíci žijí mezi muslimy. V Černé Hoře a Makedonii je situace složitá – pro katolickou církev je těžké udržovat vztahy s oficiální pravoslavnou církví a se dvěma pravoslavnými církvemi, které tam vznikají za vydatné státní pomoci.”

Všechny země Biskupské konference sv. Cyrila a Metoděje se také musí vyrovnávat s migrací…

”Přítomnost katolické církve v tomto sektoru je skutečně silná. Problémy s migrací se nejvíce týkají Srbska a Makedonie. Od té doby, co Evropská unie a zejména Německo vyvíjejí tlak na dohodu s Tureckem, se počet migrantů opravdu citelně snížil – dnes jich počítáme stovky, zatímco před dvěma lety to byly tisíce lidí denně.”

Vysvětlil pro mikrofony Vatikánského rozhlasu biskup Nemet (foto, předseda Biskupské konference sv. Cyrila a Metoděje, kterou dnes přijal papež František.

(jag)