Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Už staří církevní otcové přirovnávali lidskou mysl k žernovu, který se nikdy nezastaví. Správce mlýna však může rozhodnout, zda bude mlýt zrno, anebo koukol, píše papež František v úvodu letošního Poselství ke Světovému dni sdělovacích prostředků (28.5.2017). Svatý stolec je tradičně zveřejnil o dnešní památce sv. Františka Saleského, patrona katolických novinářů a spisovatelů. Petrův nástupce si přeje svými slovy povzbudit všechny, kteří denně „semelou“ množství informací, aby dokázali všem, kdo se sytí plody jejich komunikace, nabídnout vonný a dobrý chléb.

Podle papeže nastal čas prolomit začarovaný kruh úzkosti a strachu, který vznikl upínáním pozornosti na špatné zprávy – od válek a terorismu přes skandály až po lidské krachy všeho druhu. Nelze podporovat dezinformaci, která by opomíjela utrpení, ani upadnou do naivního optimismu, kterého se nedotýká zlo, nicméně je nutné překonat rozladěnost, rezignaci, apatii a strach z pocitu neporazitelného zla. Komunikační systém, kde dobré zprávy nemají žádnou váhu a kde bolest a mystérium zla jsou snadnou senzací, nás může vystavit pokušení umrtvovat svědomí a sklouzávat do zoufalství.

Svatý otec proto vyzývá k otevřené, kreativní a konstruktivní komunikaci, která by poukázala na možná řešení, a vzbuzovala by ve svých adresátech soudný a zodpovědný přístup. Jak se dále píše v poselství, skutečnost sama o sobě nemá jednoznačný význam, a proto vždy záleží na úhlu pohledu, na brýlích, skrze které na ni pohlížíme. Křesťan by si měl nasadit brýle evangelia, tedy „dobré zprávy“ v pravém slova smyslu. „Evangelium o Ježíši Kristu, Synu Božím“ (Mk 1,1), jak svatý Marek uvozuje své vyprávění, však není zprávou o Ježíši, nýbrž Ježíš sám je touto zprávou. Papež zdůrazňuje, že dobrá zvěst není dobrá kvůli absenci utrpení, nýbrž vzhledem k tomu, že utrpení včleňuje do širšího rámce. V Kristu se nám totiž Bůh zjevil jako Otec, který nemůže zapomenout na své děti: „Neboj se, vždyť jsem s tebou“ (Iz 43,5), připomíná papež výrok z proroka Izaiáše, který se zároveň stal titulem poselství. Ono „jsem s tebou“ na sebe v Božím Synu bere veškerou naši slabost a smrt, aby z temnot a smrti učinilo místo setkání se Světlem a Životem. V tomto světle se každé nové drama lidských dějin stává možným scénářem dobré zprávy, protože láska si vždy razí cestu blízkosti, vzbuzuje v lidských srdcích pohnutí a v rukou odhodlání budovat.

Ježíš odevzdal zástupům správné brýle tím, že je učil v podobenstvích, čteme dále. Boží království je v nich často přirovnáváno k zrnu, které vydává svou životní sílu, když umírá v zemi (Mk 4,1-34). Podobenství jsou také privilegovanou cestou, jak vyjádřit nesmírnou důstojnost velikonočního tajemství, protože se zde v konkrétních obrazech vypráví o paradoxní kráse nového života v Kristu, kde nepřátelství a kříž nemaří Boží spásu, nýbrž ji uskutečňují. Důvěra v zrno Božího království a logiku Paschy má utvářet rovněž náš styl komunikace, uzavírá papež František letošní poselství ke květnovému Světovému dni sdělovacích prostředků. Kdo se totiž dává vést Duchem svatým, nabyde schopnosti rozlišovat v každé události to, co se děje mezi Bohem a lidstvem.

(jag)