Nový portál Vatikánského rozhlasu

Český episkopát zastupoval na slavnostní beatifikaci Královéhradecký biskup Dominik Duka. Po skončení obřadů jsme ho pozvali do studia:

"Dobré odpoledne. Důvodem mé účasti na této beatifikaci byly vlastně dvě postavy, které jsem znal a kvůli kterým jsem přijel. Pozvání na beatifikaci posledního českého krále a císaře rakouského Karla I. přišlo na Českou biskupskou konferenci, ale bylo i osobním pozváním. Pokud budeme hovořit o českém králi, nebude asi jasno, zda je to Karel III. či Karel IV. Záleží na tom, jestli počítáme i krále Karla z rodu Vittelsbachů. Druhou postavou je mystička, blahoslavená Kateřina Emerichová, kterou známe i z naší české náboženské literatury. Především její dílo, které pak přetlumočil slavný romantický básník, romanopisec Klement Brentano, a víme také, že i velmi navštěvovaný film ?Umučení? od Gibsona byl točen podle spisů Klementa Brentana, lépe řečeno podle vizí, dnes již blahoslavené Kateřiny Emerichové.

Beatifikace posledního císaře může vyvolat u některých lidí otázku: ?proč císař první světové války??. Odpověď najdeme v jeho životopisech. Měl jsem možnost prostudovat si dokonce tři jeho životopisy různých proveniencí. Dokladem je jeho rodinný život, který byl velice harmonický, ale i jeho úsilí o mír, o skončení I. světové války. A protože už nějakou desítku let po světě chodím tak vím, že tato válka způsobila obrovský šok těmi velkými ztrátami, protože nikdo nepočítal s moderní válečnou technikou. Byl to vlastně jediný státník, který se účastnil války. Než se stal císařem, byl účastníkem na frontě východní, jižní i západní. Z rozhovorů vyplývá, že se pokoušel uskutečnit mírové poselství papeže Benedikta XV.

Velkým zážitkem byl pro mě již včerejší večer, což byla mše svatá a modlitba růžence v basilice sv. Pavla za hradbami a pak dnešní beatifikace na Svatopetrském náměstí, kde jsme mohli prožít tuto událost v životě církve.

Zcela jistě rok 1918, kdy končí tato monarchie, je v pravém slova smyslu i závěr 19. století a můžeme říci, že právě ten odpovědný přístup dnes již blahoslaveného císaře Karla způsobil, že se bývalé země Rakouska-Uherska nepropadly po první světové válce do občanských válek, a to považuji za nesmírně důležité.
I námitky, které padají, že použil i bojového plynu, myslím že také vypovídají o jeho osobnosti, protože bojového plynu se používalo na všech frontách, a z rozkazu císaře Františka Josefa I. Rakousko jich mělo použít jedině jako odpověď na útok bojovým plynem a použití bojového plynu musel podepisovat vrchní velitel, tedy císař. Tak tomu bylo v Itálii, nejprve použili bojový plyn Italové a Rakousko odpovědělo stejným způsobem. Říkali tomuto plynu ?zitin?, po manželce císaře Karla, ale bylo to jeho poslední použití. Zákaz používání těchto bojových prostředků pochází z r. 1927.
Dvojí intervence a pokus o převzetí moci v Maďarsku, kde byl císař Karel korunován, musíme chápat v tehdejším kontextu, neboť Maďarska se zmocnili komunističtí rebelové, vláda sovětských rad a jeho intervence byla vedena na základě žádostí, prosby, francouzského premiéra Brianda, papeže Benedikta XV. i mnichovského nuncia Eugenia Pacelli. Čili zde jednal skutečně v zájmu, aby zamezil bolševické revoluci v Maďarsku. Takže to jsou dvě velké námitky proti tomuto panovníkovi.

Jestliže ho dává současný papež za vzor, tak jsem si plně uvědomil, že - jak bylo uvedeno ve vatikánském prohlášení kardinála Martense - žijeme v době IV. světové války, v době terorismu. Takže mírová výzva této postavy blahoslaveného je vlastně aktuální i dnes, spolu s dalšími světci ? jedna řeholnice a dva kněží ? kteří reprezentují eucharistickou úctu. Je to moment v předvečer eucharistického roku, který papež vyhlásil, takže to myslím má svůj význam.

Byl jsem i potěšen, že se této slavnosti na Svatopetrském náměstí účastnil i otec kardinál Špidlík, kterého jsem mohl pozdravit a mohl jsem si tak dodat, řekl bych, i jisté kuráže, když jsem pak hovořil s účastníky v aule Pavla VI., kde byli přítomni i zástupci ostatních zemí bývalého Rakouska-Uherska. Byla tam přítomna i skupina českých poutníků, jakož i představitelé české aristokracie.
Takže, není to pouze vzpomínka na minulost, zcela jistě není bez zajímavosti, že hlavní zpracovatel poselství Kateřiny Emerichové, Klement Brentano, patří do rodiny, ze které pochází i profesor Franz Brentano, známý přítel Tomáše Garrigue´a Masaryka v době vídeňského působení na universitě.

Můžeme vidět, že tato beatifikace není výzvou restaurace dob minulých, ale řekl bych, že je to uznání těm, kteří se ve svém životě snažili žít podle evangelia, a kterým poselství evangelia, o pokoji, o úctě k druhému člověku, o toleranci nebylo cizí."

Hovořil O. biskup Dominik Duka