Vatikán.
Papež František zaslal poselství účastníkům 31. mezinárodní konference věnované solidaritě s lidmi, kteří trpí vzácnými a opomíjenými nemocemi. Konference probíhala tento týden ve Vatikánu pod patronátem Papežské rady pro pracovníky ve zdravotnictví. Akci inicioval ještě arcibiskup Zigmunt Zimowski, který zemřel letos v červenci, jak také Svatý otec připomněl v úvodu svého listu.
Papež připomíná údaje Světové organizace zdraví, podle nichž ve světovém měřítku trpí tzv. vzácnými chorobami 400 milionů lidí. Ještě dramatičtější je situace v případě opomíjených nemocí, které se týkají více než miliardy lidí žijících v převážně v tropické oblasti Afriky a Latinské Ameriky. Jak František podotýká, jde o výzvu nesmírných rozměrů, která se týká politiků, mezinárodních i národních zdravotnických struktur, farmakologického průmyslu a dalších aktérů, jako jsou sdružení pacientů či dobrovolnické organizace.
František zdůrazňuje, že složitost této problematiky si žádá interdisciplinární a společný postup, v němž má své místo také katolická církev, která – jak řekl „vždy nacházela vzor a inspiraci ve svém Pánu, Ježíši Kristu, Ukřižovaném a Zmrtvýchvstalém, jak pokud jde o postavu nemocného (v Kristu Trpícím), tak v postavě lékaře, (Christus Medicus a Milosrdný Samaritán).
Základem odkud je třeba vycházet při řešení tohoto globálního problému má být pravá „moudrost srdce“, s níž je potřeba vypracovat příslušné strategie a spravovat nezbytné zdroje. Jak papež připomněl, tato kapitola se týká nejen zdravotnických struktur, ale také politických autorit a ekonomů.
Svatý otec zdůraznil, že církev vždy v terénu doprovázela trpící lidi, a proto také nyní přichází s touto akcí, která chtěla zhodnotit stav vědeckého poznání i možností klinické léčby a přispět tak k lepšímu léčení vzácných chorob, v duchu solidárnějšího přístupu k nemocnému a k jeho životnímu prostředí. František poukázal na souvislost výskytu opomíjených chorob se znečištěním životního prostředí a znovu zdůraznil, jak důležitá je péče o stvoření a společný dům.
Směrem do vlastních řad opět vzkázal, že církev má dynamicky „vycházet“ ze sebe a dosvědčovat konkrétním způsobem Boží milosrdenství mezi lidmi žijícími na periferiích všeho druhu: existenciálních, sociálně-ekonomických, zdravotních i geografických.
Dalším tématem, který se pojí s problematikou vzácných chorob, je rozměr spravedlnosti, totiž otázka dostupnosti léčby bez ohledu na ekonomické, geografické a kulturní faktory. Jak papež zdůraznil, v této věci lze stavět na základních principech sociálního učení církve, které hlásá, že dobro jednotlivce promítá na dobro celé společnosti, a dále princip subsidiarity a solidarity.
Na základě těchto tří principů, které může sdílet každý, komu leží na srdci svrchovaná hodnosta lidské bytosti, lze vypracovat realitická, odvážná, velkorysá a solidární řešení, která povedou k efektivnější odpovědi na naléhavý problém „vzácných“ a „opomíjených“ chorob, píše papež František v poselství pro účastníky 31. mezinárodní konference organizované Papežskou radou pro pastoraci ve zdravotnictví.
(job)