Švédsko.
Katolická církev ve Švédsku se stále rozvíjí, zejména díky přistěhovalcům, ale každý rok zaznamenává také kolem stovky konverzí z protestantismu, mezi nimiž nechybějí bývalí pastoři – říká stockholmský biskup Anders Arborelius v rozhovoru pro agenturu
Zenit.
Po mnoho století byl katolicismus ve Švédsku přísně zakázaný. Až do roku 2000 museli katolíci odvádět zvláštní daň ve prospěch luteránské komunity. Dnes, jak dodává biskup Arborelius, který je sám rovněž konvertitou z luteranismu, se mohou těšit rovnoprávnosti. Také nepřátelství vůči katolíkům značně zesláblo, ačkoliv antikatolické předsudky nejsou neobvyklé, dodává katolický biskup Stockholmu.
Poznamenává, že švédští konvertité jsou různě motivovaní. Přitahuje je katolická spiritualita, věrnost tradici, sociální učení a také všeobecnost církve. Věřících zaregistrovaných v katolických farnostech je 115 tisíc. Ve skutečnosti je však katolíků patrně víc. Od roku 2000 platí daň ve prospěch své církve ve výši 1% svých příjmů. Z této povinnosti mohou však být uvolněni. Stačí, když o to požádají svého biskupa. Nemusejí dokonce ani udat důvod. Biskup Arborelius nicméně podotýká, že o dispens častěji prosí lidé zámožní než chudí.
Ordinář švédského hlavního města vypráví, že jeho věřící se připravují na papežskou návštěvu s velkým zápalem. Petrův nástupce je pro ně symbolem jednoty ve víře, naději a lásce. Švédsko, s nímž se setká, je sekulární a postprotestantskou zemí, dodává. Mnoho Švédů si však váží Františka jako morální a duchovní autority. Obdivují na něm angažovanost za mír a solidaritu.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
