Sýrie. „Zachraňte naše země z pařátů terorismu, zastavte nevázaný obchod se zbraněmi a povolejte do svých přístavů vojenské lodě! Nebudeme se cítit bezpečně ani s válečnými loděmi ani s loděmi emigrantů! Jsme tu usazeni dva tisíce let, tady jsme se narodili, tady žijeme a tady také zemřeme,“ to je naléhavý apel, který syrský pravoslavný patriarcha Antiochie a celého Východu, Youhanna X., adresoval mezinárodnímu sympóziu pravoslavné spirituality na téma „Mučednictví a společenství“ probíhajícímu v těchto dnech v italském Bose.

Patriarcha Youhanna X. (foto) je bratrem jednoho ze dvou syrských metropolitů unesených v roce 2013. Ve svém poselství, které zaslal do Bose z jordánského summitu východních církví, vyjadřuje celou beznadějnost situace východních křesťanů: „Naši křesťané Východu hledají někoho, kdo by věnoval pozornost jejich volání, nikoho však nenacházejí.“

Antiošský pravoslavný patriarcha obviňuje mocné ze lží, organizace barbarských činů a přijímání nesmyslných hesel. „Což ještě nenastal čas, aby se svět probudil? Což ještě nenastal čas, v němž si lidstvo uvědomí, že terorismus a náboženská nesnášenlivost, která se nyní snáší na naše národy a naše církve, se rozroste do všech koutů této planety? Což ještě nenastal čas, aby se mezinárodní politika začala zabývat dvěma metropolity Yuhannou Ibrahimem a Bulusem Yazijim a kněžími unesenými před třemi lety? Což ještě nepřišel čas, aby si mezinárodní společenství alespoň jednou položilo otázku, proč uvaluje embargo na hladový národ a uzavírá brány jeho trhu, zatímco je dokořán otevírá obchodu se zbraněmi? Nedokáži pochopit, jak světoví politici mohou ruku v ruce přihlížet jako z hlediště divadlu násilí, kterým je naše země, a dávat přednost pouze ekonomickým a strategickým zájmům sloužícím jejich nelidské politice,“ píše ve svém apelu pro sympózium v Bose syrský pravoslavný patriarcha Youhanna X.

Nezůstává však pouze u pranýřování lhostejnosti světových lídrů. Obrací se také ke všem křesťanům s výzvou k překonání bariér a historických komplexů, které – jak dodává – činí naše svědectví neplodným. „Dnešní svět, bratři, je ve stavu pobloudilosti. Od nás křesťanů očekává modlící se tváře, autentické společenství a pravou jednotu, která překoná překážky dějin, jejich hříchy a jejich zranění.“ S pohledem upřeným k utrpení mnoha křesťanů a k mučedníkům našich dní, pravoslavný patriarcha Antiochie zdůrazňuje, že to, co křesťany spojuje, je větší, než to, co je dělí. Na závěr proto vybízí křesťanské církve k poctivému zpytování svědomí, přiznání chyb, k úsilí o jejich čestnou nápravu a k osvobození paměti od nepřátelství.

(job)