Rádio Vaticana

Švédsko. Jak známo, mezi účely Populačního fondu OSN (UNFPA) patří péče o tzv. sexuální a reprodukční zdraví. Za mlhavým souslovím se skrývá agenda podporující mimo jiné „právo na potrat“. Není nutné opakovat, že se s katolickým učením neshodne, protože považujeme-li lidský život za lidský od početí, je potrat vraždou – a tečka.

Když v roce 1994 Mezinárodní konference o populaci a rozvoji pořádaná OSN v Káhiře usilovala o novou definici rodiny a chtěla prosadit právo na potrat jako legitimní prostředek plánovaného rodičovství, zasáhl do diskuse zásadním způsobem Jan Pavel II. Adresoval tehdy hlavám států z celého světa list, ve kterém upozornil na dvojznačnosti a rizika obsažená v přípravném dokumentu. Pozitivního ohlasu se mu dostalo zejména z chudých zemí, které by politika kontroly porodnosti zasáhla nejvíce.

Mezitím sekularizace postoupila a některé církve se nechaly přesvědčit. Patří mezi ně také švédská luteránská církev, která je se svými sedmi miliony věřících tabulkově druhou nejpočetnější luteránskou konfesí na světě, ve skutečnosti však pouze 2 procenta jejích členů chodí pravidelně do kostela a pouze 15 procent věří v Ježíše.

Nedávno se ve Švédsku konala konference nazvaná „Ženy, víra a lidská práva“, v jejímž závěrečném dokumentu Populační fond OSN děkuje první švédské arcibiskupce Antji Jackelenové (foto), za její „moudré vedení a podporu během celého procesu“. Dokument kritizuje katolickou církev a zejména závěrečnou zprávu ze Synodu o rodině, která potvrzuje katolické učení o potratu a homosexuálních svazcích. Jedna z teoložek, Julie Clague, ve svém příspěvku kritizujícím katolické postoje mluví o potřebě „silné podpory, která povede ke změně“. Nápravu katolického učení by podle ní měl zjednat větší podíl žen a laiků na vnitřním rozhodování v církvi.

Závěrečný dokument švédské konference poukazuje také na to, že některé hlasy aktivně protiřečí lidskoprávní agendě OSN. Patří mezi ně ti, kdo požadují, aby Spojené národy akceptovaly koncept „přirozené rodiny“, zcela ve shodě s 16. článkem Všeobecné deklarace lidských práv, který označuje rodinu za přirozenou a základní buňku společnosti, která si zaslouží ochranu ze strany společnosti a státu. Tento koncept byl potvrzen rezolucí Rady OSN pro lidská práva (uznává, že rodina je „přirozené prostředí pro růst a blahobyt všech svých členů a zejména dětí), schválenou letos v červenci díky úsilí prorodinných hnutí a navzdory protestům aktivistů LGBT a abortistů. Ukazuje to mimo jiné, že významná část tohoto boje probíhá mezi různými orgány Spojených národů.

Ermes Dovico v článku pro internetový portál La nuova bussola quotidiana ukazuje, že Švédská luteránská církev se otevřeně hlásí k agendě Populačního fondu – schvaluje potraty, genderovou identitu podle vize LGBT a od roku 2009 žehná homosexuálním „manželstvím“. Pozoruhodné je, že dokument, který přitakává všem těmto „novým právům“, se neodvolává na teologické nebo biblické texty, nýbrž na raport Mezinárodní federace plánového rodičovství (International Planned Parenthood Federation, IPPF), nadnárodní společnosti pro potraty, která pouze ve Spojených státech fakturuje více než miliardu dolarů ročně.

(job)