Vatikán.
S papežem Františkem se ve čtvrtek do Assisi vydal také nový ředitel Tiskového střediska Svatého stolce,
Greg Burke, který pro naše mikrofony shrnul tuto krátkou, avšak duchovně bohatou cestu.
”Samozřejmě bylo vše zaměřené na milosrdenství a odpuštění, jak také papež vyslovil v krátké, ale silné meditaci. Myslím, že vrcholný moment nicméně nastal, když se papež rozhodl, že bude tak dlouho zpovídat. Napočítali jsme devatenáct lidí – první čtyři byli skauti, dva chlapci a dvě dívky, potom dobrovolníci, dva kněží a také jeden františkánský řeholník. Papež vyzval přítomné biskupy a řeholníky, aby se posadili do zpovědnic, oni to udělali, a mnoha lidí se tak dotklo Boží milosrdenství. Překvapivá byla rovněž přítomnost imáma z Perugie, který se při pozdravu zařadil mezi místní biskupy. Mluvili s papežem několik minut a velmi se přitom usmívali.”
K nečekané změně papežova programu se vrací také o. Claudio Durighetto, umbrijský provinciál františkánů.
”Jevilo se mi to jako záblesk Ducha svatého, který návštěvu proměnil v cosi mimořádného. Papež mluvil o milosrdenství a odpuštění a potom řekl: Můžeme se do toho hned dát, počínaje papežem, biskupy a kněžími, kteří se sami vyzpovídají, aby pak mohli zpovídat a být k dispozici ke svátosti smíření. Byla to taková náhlá mobilizace, která skutečně působila jako balzám, jako něco zcela výjimečného. Vyšlo tak najevo, že odpustky tak, jak je zamýšlel sv. František, nejsou jakési vymázání minulosti, nějaká výhoda či magie, která tě zbaví vší zátěže. Jsou naopak součástí pouti, kterou se vracíme k Pánu, přecházíme ze starého do nového člověka. Cesta do Porciunkule je vnitřní poutí modlitby a obrácení, kdy se především stavíme v pravdě a pokoře před Boha a sami před sebe a prosíme za odpuštění svých hříchů, protože uznáváme, že jsme hříšníci a potřebujeme milosrdenství. To také dodává větší pokoru našim vztahům a umožňuje budovat nové vztahy.”
Hodnotí pro naše mikrofony františkánský provinciál ze středoitalské Umbrie.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
