Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Nevidím zde jiné řešení než vychovávat k dialogu a setkávání, potvrzuje pro naše mikrofony kard. Jean-Louis Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, když se jej ptáme na atentáty, které zasahují do každodenního života tolika lidí. Východiskem z nenávisti je vzdělání a výchova, s kterými je nutné začít u mládeže, soudí francouzský kardinál.

“Jak postupně přicházejí zprávy, člověk se ptá: „Proč? Jsme snad stvořeni pro smrt?“ Události tohoto druhu nás nutně vedou k zásadním otázkám o smyslu života…Myslím, že ve světě, kde je vše provizorní, se změnil také náš vztah ke smrti. Dříve si lidé říkali: „Jednou musím zemřít“, ale nikdo tomu v podstatě nevěřil. Nyní nás může smrt přepadnout dennodenně – když vycházíme z domova, nevíme, zda se tam ještě vrátíme. Myslím, že tento pocit lidi velice zneklidňuje…“

Jak tedy máme naložit s tímto životním provizoriem?

“Vše spočívá ve výchově. V rodině je třeba začít s východou dětí, aby si vážily starých lidí a studovaly dějiny. Nejsme na tomto světě jako první, nýbrž jsme součástí společenství, které má své dějiny, jež je nezbytné znát a vstřebat. Dále si myslím, že by bylo třeba vypracovat novou filosofii setkávání. Není možné dojít ke štěstí jedni bez druhých, natožpak jedni proti druhým…A bez důvěry v Boha, protože konec konců právě On řídí dějiny…“

Co dnes považujete za největší hrozbu?

“Největší nebezpečí spočívá v tom, že, až přejde bolest a vzpoura, dostaví se nenávist, která zaplaví naše srdce, mluvu a postoje. Musíme si navzájem pomáhat, abychom naslouchali Ježíšovu hlasu, který nám říká: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím.“ Mezináboženský dialog pokračuje a také činí kroky kupředu – v souvislosti s atentáty v Evropě z muslimské strany dorazila skutečně dojemná ujištění o solidaritě – jmenoval bych jordánského prince bin Talala. Opětovně jsme navázali výměnu delegací s káhirskou univerzitou Al Azhar. Měli bychom se také vžít do toho, co dnes cítí muslimové, a uvědomit si, že jejich naprostá většina tyto ohavné zločiny odsuzuje. Myslím, že tu naléhavě vyvstává potřeba výchovy u mladých generací. Člověk, který se ode mne odlišuje a praktikuje jiné náboženství, není nepřítel. Jsme všichni Boží tvorové, jsme lidstvem a všichni jsme od Boha dostali dva mimořádné dary – rozum k chápání a srdce k lásce. Toto poselství je dnes nutné šířit, aby jej mladí lidé viděli a poznali, z čeho čerpá podnět náš každodenní život. Dnes neexistuje jiné řešení – buď dialog anebo konfrontace. Jak často říkám – jsme odsouzeni k dialogu.“

Jste navzdory všemu optimista?

“Zanedlouho vyjde kniha, která shromažďuje některé mé promluvy v mezináboženské oblasti. Má výmluvný titul: Věřím v člověka. Vím, že člověk se stále může změnit a obrátit. Vkládám velkou víru do síly srdce. A díky své víře vím, že smrt nemá poslední slovo.“

Co byste řekl k situaci v Turecku?

“Nechci vstupovat na politickou rovinu, protože to přesahuje mé kompetence. To, že se Turecko vydalo cestou represí, z něj pouze obtížně činí most mezi Východem a Západem a partnera v mezináboženském dialogu. Myslím ale, že si musíme počkat, jak se bude vše vyvíjet…“

Co dnes musí lidstvo pochopit?

“Neexistuje jiná filosofie než nutnost pochopit, že jsme všichni součástí téhož lidstva, všichni hledáme Boha a musíme respektovat jeden druhého“.

uzavírá kard. Jean-Louis Tauran.

(jag)