Rádio Vaticana

Kréta. „Velký a svatý všepravoslavný sněm“ svolaný po více než tisíci letech do krétského města Chania, uzavřela v pondělí 27. června Božská liturgie koncelebrovaná všemi hierarchy. Plenární zasedání (foto) probíhala za zavřenými dveřmi pod vedením konstantinopolského patriarchy Bartoloměje od pondělí 20. června do soboty 25. června, s vyjímkou prvního a posledního zasedání, kterého se smělo účastnit přes deset pozorovatelů z jiných církví. Delegaci Svatého stolce vedl předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Kurt Koch. Zastoupeni byli také představitelé Anglikánského společenství, Světové luteránské federace, Konference evropských církví a Rady církví Blízkého Východu.

Sněmovních prací se účastnili delegáti deseti autokefálních církví, mezi nimi také Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku, jejíž delegaci vedl prešovský pravoslavný arcibiskup Rastislav, metropolita Českých zemí a Slovenska. K naplnění záměru zastupovat všechny pravoslavné církve, jak hlásá titul sněmu, chyběl antiošský, bulharský, gruzínský a moskevský patriarcha. Účastníci sněmu nicméně nevnímají jejich absenci jako roztržku v pravoslaví. Modlili se za ně a přislíbili, že je budou zvát také na další setkání, která se mají opakovat po sedmi až deseti letech. Už samo toto rozhodnutí lze považovat za přelomové, protože od doby všeobecných koncilů prvního tisíciletí, pravoslaví takovéto sněmy představitelů všech církví neznalo.

Účastníci všepravoslavného sněmu prodiskutovali a po zanesení připomínek schválili celkem šest dokumentů na témata: poslání církve v současném světě, pravoslavná diaspora, autonomie církví, pravidla postu, vztahy s jinými křesťanskými církvemi a překážky k uzavření manželství. Nejproblematičtější byla shoda nad textem o ekumenických vztazích, které se však nakonec podařilo dosáhnout. Významnou skutečností je, že v textu podepsaném všemi účastníky byl katolické komunitě přiznán titul „církev“, ačkoli se v tomto bodě názory zprvu různily. Jde o slibný krok pro další katolické-pravoslavné vztahy.

Sněm vydal rovněž poselství určené všem pravoslavným věřícím a všem lidem dobré vůle a poměrně obsáhlou encykliku. Zmíněné poselství, přednesené během závěrečné Božské liturgie, mluví o současných problémech lidstva, jako je fundamentalismus, pronásledování křesťanů a jiných náboženských menšin. Apeluje na mezinárodní společenství, vlády jednotlivých zemí a na pravoslavné věřící o přinášení pomoci uprchlíkům. Dotýká se otázky rozvoje vědy a s ní spojených ohrožení pro ekologii, rodinu i politiku. Mluví o potřebě dialogu, jak uvnitř pravoslaví, tak s jinými křesťany a vyznavači nekřesťanských náboženství i s celým světem.

(job)