Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Slavíme dnes svátek svatých apoštolů Petra a Pavla a chválíme Boha za jejich kázání a svědectví. Na víře těchto dvou apoštolů je založena římská církev, která je vždy uctívala jako své patrony. Celá univerzální církev na ně však pohlíží s obdivem a považuje je za dva sloupy a dvě velká světla, jež září nejen na římském nebi, ale také v srdcích věřících Východu i Západu.
Když evangelium líčí pověření apoštolů, říká, že Ježíš je vyslal po dvou (srov. Mt 10,1; Lk 10, 1). Také Petr a Pavel byli v jistém smyslu posláni ze Svaté země až do Říma, aby kázali evangelium. Byli to dva muži, kteří se navzájem velmi lišili. Petr byl „pokorným rybářem“, Pavel „mistrem a učitelem“, jak stojí v dnešních liturgických textech. Jestliže tedy zde v Římě známe Ježíše a jestliže křesťanská víra je živou a zásadní součástí duchovního a kulturního dědictví na tomto území, vděčíme za to apoštolské odvaze těchto dvou synů Blízkého východu. Oni z lásky ke Kristu opustili svou vlast a bez ohledu na obtíže dlouhé cesty, na ohrožení a nedůvěřivost, s níž se mohli setkat, dospěli do Říma. Stali se tady hlasateli a svědky evangelia mezi lidmi a své poslání víry a lásky zpečetili mučednickou smrtí.
Petr a Pavel se dnes v duchu vrací mezi nás, procházejí ulicemi tohoto města, klepou na dveře našich domů, ale především našich srdcí. Chtějí znovu přinášet Ježíše, jeho milosrdnou lásku, jeho útěchu a jeho pokoj. Přijměme jejich poselství! Vezměme si k srdci jejich svědectví! Upřímná a pevná víra Petrova i velké a univezální srdce Pavlovo nám budou pomáhat, abychom byli radostnými křesťany, věrnými evangeliu a otevřenými pro setkání se všemi lidmi.
Během mše svaté v Bazilice sv. Petra jsem dnes ráno požehnal pallia arcibiskupů metropolitů, jmenovaných v uplynulém roce, kteří pocházejí z různých zemí. Ještě jednou je zdravím a blahopřeji jim, jejich rodinám a těm, kdo je doprovázejí na jejich pouti, a chci je povzbudit, aby s radostí pokračovali ve svém poslání ve službě evangeliu, ve společenství s celou církví a zejména s Petrovým stolcem, jak to vyjadřuje právě znamení pallia.
Při této slavnosti jsem s radostí a láskou přijal rovněž členy delegace, která do Říma přijela jménem ekumenického patriarchy, nejdražšího bratra Bartoloměje. Také tato jejich přítomnost je znamením bratrských vztahů mezi našimi církvemi. Modleme se za to, aby pouta společenství a společného svědectví stále více sílila.
Panně Marii, Salus Populi Romani, dnes svěřme celý svět a zejména toto město Řím, aby v duchovních a morálních hodnotách, které jsou jeho bohatstvím, vždy nacházel základ svého společenského života a svého poslání v Itálii, v Evropě a ve světě.
Přeložila Johana Bronková
Další články z podrubriky Angelus