Nový portál Vatikánského rozhlasu

Lesbos. 1. Setkání s obyvateli uprchlického tábora Moria.
2. Setkání s obyvateli města v Mytilene.
3. Tisková konference s papežem na palubě letadla při zpáteční cestě.

Papež František přistál na Lesbu v 9.05 středoevropského času. „Je to trochu jiná cesta než obvykle – řekl během letu asi padesátičlennému novinářskému doprovodu.

„Je to smutná cesta. Jdeme za lidmi, kteří trpí, nevědí kam jít, za lidmi, kteří museli utéct. A půjdeme také na hřbitov. K moři. Mnoho lidí tam utonulo.“
vyslovil papež dříve než poděkoval novinářům za to, že budou ve svých médiích tlumočit stav jeho mysli. V závěru krátkého pozdravu připomenul, že papež Benedikt XVI. dnes oslavuje 89. narozeniny a vyzval k modlitbě za něj. Přímo z paluby letadla pak František svému předchůdci zaslal srdečné blahopřání „s prosbou k Pánu, aby i nadále požehnal jeho vzácné službě blízkosti a modlitby za celou církev“.

Na mezinárodním letišti v Mytilene přivítal papeže řecký premiér Tsipras a dva nejvyšší představitelé řecké pravoslavné církve, kteří Petrova nástupce doprovázeli po celou dobu návštěvy, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a arcibiskup Athén a celého Řecka Hieronymos II. V rozhovoru s premiérem papež zdůraznil, že přišel rovněž poděkovat řeckému národu za jeho velkorysost.

„Řecko je kolébkou lidskosti a právě o lidskosti jsem přišel mluvit. Jak je vidět, Řecko ji nadále dosvědčuje a odvážně projevuje velkorysost.“

Jak uvedl tiskový mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi, během krátké schůzky se hovořilo především o tom, že uprchlická krize je evropským a mezinárodním problémem, který vyžaduje příslušnou reakci ze strany evropských a mezinárodních zákonů. Papež ocenil solidaritu Řeků, kteří –navzdory tíživé ekonomické situaci, jak řekl – nezapomněli na univerzální hodnoty. Mluvilo se také o nutnosti bojovat se sítí obchodu s lidmi a chránit lidi před pokušením riskovat život při plavbě přes Egejské moře nebo další místa ve Středozemí.

ad 1. Z letiště papež spolu se dvěma představiteli pravoslavné církve zamířil přímo do uprchlického tábora Moria, vzdáleného asi osm kilometrů od hlavního ostrovního města. Nejprve tam pozdravili skupinu nezletilých chlapců a poté vyslechli dětský sboreček složený z dvanácti mladých obyvatel tohoto tábora. Ve velkém bílém stanu se pak trojice hostů setkala s několika stovkami žadatelů o azyl, ze kterých nejméně polovina byly ženy a děti. Za pomoci tlumočníka si papež vyslechl mnohé pohnuté příběhy a od dětí přijal výkresy, které, jak slíbil, vystaví na svém pracovním stole. Poté se návštěvníci odebrali k pódiu před jedním z kontejnerů, odkud nejprve promluvil patriarcha Bartoloměj.

„Přijeli jsme sem, abychom pohlédli do vašich očí, slyšeli vaše hlasy a stiskli vám ruce...“ – řekl duchovní vůdce pravoslaví v úvodu anglického projevu, který byl tlumočen do řečtiny. Patriarcha Bartoloměj zdůraznil, že otázka uprchlíků je věcí celého světa a že svět bude souzen podle toho, jak s nimi nakládá. Přislíbil, že bude nadále upozorňovat na jejich situaci a snažit se otevřít oči a srdce světa. Athénský pravoslavný arcibiskup pak promluvil řecky s anglickým tlumočníkem. Spojili jsme své hlasy, abychom odsoudili vykořeňování a denuncovali veškeré formy znehodnocování lidské osoby, řekl arcibiskup Hieronymos.

„Přišel jsem spolu se svými bratry patriarchou Bartolomějem a arcibiskupem Hieronymosem jednoduše proto, abych byl s vámi a naslouchal vašim příběhům. Přišli jsme, abychom obrátili pozornost světa na tuto vážnou humanitární krizi a prosili o její řešení. Jako lidé víry si přejeme spojit svoje hlasy a otevřeně mluvit vaším jménem. Doufáme, že svět bude věnovat pozornost této tragické a opravdu skličující nouzi a odpoví způsobem, který bude hoden našeho společného lidství.“

Navázal na jejich slova papež František a zahrnul celé lidstvo do verbálního objetí:

„Bůh stvořil lidský rod, aby vytvořil jedinou rodinu. Když některý náš bratr či sestra trpí, dotýká se to nás všech. Všichni ze zkušenosti víme, jak snadno někteří lidé ignorují utrpení druhých a dokonce zneužívají jejich zranitelnost. Víme však také, že tyto krize mohou vyjevit to nejlepší z nás.”

Papež na tomto místě ocenil řecký národ, který velkodušně odpověděl na nouzi migrantů, přestože je sám v těžkostech. Upozornil také na úsilí mnoha lidí, zvláště mladých z celé Evropy a světa, kteří přijíždějí pomáhat.

„Rád bych vám dnes zanechal poselství, abyste neztráceli naději! Největším darem, který si můžeme navzájem dát, je láska, milosrdný pohled, ochota naslouchat a chápat, slovo povzbuzení a modlitba. Tento dar spolu můžete vzájemně sdílet.”

Výlučně muslimským posluchačům pak František vyprávěl příběh o milosrdném Samaritánovi, který je pro křesťany podobenstvím o Božím milosrdenství, jež je určeno všem lidem.

„A je to také výzva k prokazování téhož milosrdenství těm, kdo se nacházejí v nouzi. Kéž všichni naši bratři a naše sestry na tomto kontinentu přicházejí jako milosrdný Samaritán s pomocí v onom duchu bratrství, solidarity a úcty k lidské důstojnosti, jenž poznamenal jeho dlouhé dějiny.”

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy k uprchlíkům je ZDE

Papež František a jeho dva pravoslavní průvodci poté v uprchlickém táboře Moria podepsali společné prohlášení, ve kterém nucenou migraci a vysídlování milionů lidí označují za “krizi lidstva”. Vybízí všechny politické představitele k využití prostředků, aby jednotlivci i komunity, včetně křesťanů, mohli zůstat ve svých domovských zemích a těšili se základnímu právu na život v míru a bezpečí. Po náboženských komunitách žádají, aby zvětšily své nasazení pro přijímání, pomoc a ochranu uprchlíků všech vyznání a měly přitom na paměti Pánova slova, podle kterých budeme jednou souzeni (Mt25, 35-36, 40). Ze své strany trojice signatářů prohlášení stvrzuje odhodlání zintenzivnit své úsilí o šíření plné jednoty všech křesťanů. Vybízíme mezinárodní společenství, aby uznalo ochranu lidských životů za prioritu, stojí v závěru deklarace papeže Františka, konstantinopolského patriarchy Bartoloměje a athénského arcibiskupa Hieronyma. Návštěvu uprchlického tábora uzavřel společný oběd s několika migranty.

ad 2. Druhou zastávkou při cestě na třetí největší řecký ostrov se stal jeho přístav Mytilene. Hosty zde na úzkém molu přivítalo několik stovek místních obyvatel, včetně hrstky katolíků s vatikánskými vlaječkami a voláním: „Ať žije papež!”.

„Jakmile se Lesbos stal přístavištěm četných migrantů hledajících pokoj a důstojnost, pocítil jsem touhu sem přijít. Děkuji dnes Bohu, že mi to umožnil.“

Vysvětlil Petrův nástupce důvod své návštěvy v italsky pronášené a do řečtiny překládané promluvě, ve které vzápětí znovu poděkoval řeckému národu za velkodušnou pohostinnost.

„Vy, obyvatelé Lesbu, dokazujete, že v této zemi, kolébce civilizace, stále pulsuje srdce lidství, které umí rozpoznat především bratra a sestru, lidství, které chce budovat mosty a prchá před iluzí budovat ohrazení kvůli pocitu bezpečí. Bariéry totiž, místo aby pomáhaly pokroku národů, vytvářejí rozdělení, která dříve či později vyvolají střety.“

Papež připustil, že starosti institucí a lidí v Řecku, jako i v dalších evropských zemích jsou pochopitelné a legitimní. Navzdory tomu důrazně apeloval na odpovědnost a solidaritu.

„Migranti ještě dříve než čísla jsou lidé, tváře, jména, osudy. Evropa je vlast lidských práv a kdokoli vstoupí na evropskou půdu, měl by mít možnost to zakusit, takže si lépe uvědomí, že je má sám ctít a hájit. Některým, včetně mnoha dětí, se bohužel nezdařilo ani přijet, přišli o život na moři, stali se obětí nelidské přepravy, vystaveni útisku zbabělých biřiců.”

Abychom byli opravdu solidární s těmi, kdo jsou nuceni utíkat ze své země, je třeba přičinit se o odstranění příčin této dramatické situace, pokračoval Svatý otec. Nestačí se omezovat jenom na momentální nouzi, ale je třeba rozvinout všestrannou, nikoli jednostrannou politiku, vyzýval.

„Především je třeba vytvářet pokoj tam, kam válka přinesla zkázu a smrt, a zabránit, aby se tato rakovina šířila dál. Proto je třeba rozhodně se postavit proti šíření zbraní, proti obchodu se zbraněmi a s ním často spojenými, skrytými pletichami. Je třeba odejmout podporu těm, kdo osnují plány nenávisti a násilí“.

To všechno lze dělat pouze společně, podotkl dále papež František a vybídl ke spolupráci mezi státy, mezinárodními organizacemi, humanitárními institucemi, církvemi a náboženskými komunitami.

“Drazí bratři a sestry, Bůh není lhostejný k tragédiím, které zraňují lidstvo; není vzdálený. On je naším Otcem, který nás podporuje v prokazování dobra a v odmítání zla. Je nejenom naší oporou, ale v Ježíši nám ukázal cestu pokoje. Ježíš se tváří v tvář zlu tohoto světa stal naším služebníkem a svojí službou lásky spasil svět. Toto je pravá moc, jež rodí pokoj.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy k řeckým občanům je ZDE

Zakončil papež František svou promluvu v přístavu Mytilene. Církevní představitelé se poté jeden po druhém modlili za migranty, kteří utonuli při plavbě od tureckého pobřeží k řeckým ostrovům. Po minutě ticha pak vhodili do moře tři vavřínové věnce a zopakovali tak gesto papeže Františka z italského ostrova Lampedusa. Svatý otec ve své modlitbě vzpomenul nejprve na zemřelé:

„Třebaže mnohé jejich hroby jsou bezejmenné,
Ty každého z nich znáš, Bože, máš rád a miluješ.
Ať na ně nikdy nezapomínáme, ale ctíme
jejich oběť spíše skutky než slovy.“

Jeho modlitba však prosila také za Evropany:

„Inspiruj nás všechny, národy, společenství a jednotlivce,
abychom uznali, že ti, kdo dorazí k našim břehům
jsou naši bratři a sestry“.

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy modlitby ZDE

V půl třetí odpoledne místního času byl papežský speciál připraven k odletu zpět do Říma. Na letišti v Mytilene římský biskup ještě krátce mluvil s oběma představiteli pravoslavné církve a řeckým premiérem. Tiskové středisko Svatého stolce zároveň oznámilo, že spolu s papežem odletí do Itálie tři syrské rodiny (foto). Dvanáct muslimských uprchlíků – šest dospělých a šest nezletilých – pochází ze Sýrie, konkrétně Damašku a Deir Azzor, města obsazeného tzv. Islámským státem, a jejich domy byly vybombardovány. Pohostinství jim poskytne římská Komunita Sant´Egidio, zatímco náklady pobytu v Itálii uhradí Vatikán.

ad 3. Během zpáteční cesty se na palubě letadla konala asi půl hodinová tisková konference, během níž papež František zodpověděl devět otázek. Jejich témata se pojila ke skončené návštěvě, dvě otázky se týkaly apoštolské exhortace Amoris laetitia a jedna papežova setkání či spíše jen letmého pozdravu s kandidátem prezidentských voleb v USA, Bernie Sandersem, který se v těchto dnech účastní sympozia o sociálním učení církve pořádaném papežskou akademií sociálních věd. Jak vysvětlil papež František, k setkání došlo v hale Domu sv. Marty, kde byl senátor spolu s chotí ubytován. Oba manželé spolu s dalším manželským párem zde v sobotu brzo ráno očekávali papeže, který se vydával na dnešní apoštolskou cestu. „Když jsem sešel ze schodů, pozdravil jsem je podání rukou, nic víc – řekl papež. Bylo to věc slušnosti a nikoli míchání se do politiky. Pokud někdo myslí, že podání ruky je míchání se do politiky, doporučuji mu návštěvu psychiatra,“ odpověděl se smíchem papež na otázku novináře.

PLNÉ ZNĚNÍ tiskové konference je ZDE

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)