Rádio Vaticana

Lesbos. Relativně kontrolovaný chaos a velká nejistota o nejbližší budoucnosti – tak vypadá situace na ostrově Lesbos den před příjezdem papeže a představitelů pravoslavné církve. Tento řecký ostrov ležící pouhé čtyři kilometry od tureckého pobřeží představoval doposud hlavní tranzitní bod pro migranty usilující o vstup do Evropské unie. Ještě v lednu a v únoru sem přijíždělo 1200 migrantů denně. Situace se změnila ve chvíli, kdy unijní vláda v Bruselu podepsala dohodu s Ankarou, podle níž nejen migranti, ale také uprchlíci, mají být vraceni do Turecka, kde se rozhodne o jejich žádosti o azyl. Dohoda vstoupila v platnost 4. dubna.

Jak řekl Vatikánskému rozhlasu Michele Telaro, šéf mise Lékařů bez hranic na Lesbu, dohoda s Tureckem měla především odstrašující účinek. Počet migrantů se snížil. Dnes jich přijíždí na Lesbos 100 až 500 za den. Ti, kdo vyžadují zvláštní péči, jsou klienty nevládních organizací. Ostatní odcházejí do uzavřeného táboru Moria, který – jak zdůrazňuje Michele Telaro, je přeplněný:

“Panují tam nepřijatelné podmínky. Tábor byl určen pro tisíc lidí. Dnes jich tam je třikrát tolik. Chybí koupelny i místa na spaní. Rodiny s dětmi spí na zemi pod širým nebem. Chybí také potraviny. Vojsko zajišťuje tři jídla denně pro 2 400 lidí. Další jídlo obstarává nevelká španělská organizace. Vládne naprostý zmatek. Nedostačující jsou také lékařské služby. Za to všechno zodpovídá stát. Evropská unie si vymohla na Řecku vytvoření tohoto uzavřeného tábora, ale nepostarala se o zajištění odpovídajících standardů. Humanitární krize je tedy velmi vážná – a především zbytečná. Není důvod držet všechny tyto lidi v uzavřených táborech.”

Šéf Lékařů bez hranic na ostrově Lesbos uvedl, že stagnuje i proces rozhodování o udělení azylu. Nepřišly totiž směrnice o tom, koho lze odeslat do Turecka a kdo má právo zůstat v Unii. Očekává se, že s mírnějším zacházením mohou počítat Kurdové a nezletilí bez rodičů. Nyní si však nikdo není jistý zítřkem. Michele Talaro také naznačil, že zpráva o papežově příjezdu situaci dále zkomplikovala. Vláda se snaží vyhýbat silovým a ostentativním zásahům proti migrantům. Proto se odkládá například deportace několika stovek Pákistánců, kteří nelegálně kočují po ostrově.

(job)