Vatikán. Papež František se setkal s účastníky kurzu, který každoročně organizuje Papežská pentenciárie zejména pro zpovědníky z papežských bazilik, pro novokněze a bohoslovce krátce před svěcením. Svou promluvu František opět zaměřil na téma milosrdenství, jako na zásadní postoj Boha k člověku, postoj – jak řekl – zpečetěný krví Božího Syna:

„Toto Boží milosrdenství může bez ohledu na zásluhy dospět ke všem, kdo o ně prosí. Možnost odpuštění je skutečně otevřena pro všechny, ba je rozevřena dokořán, jako největší ze všech „svatých bran“, protože je totožná se srdcem Otce, jenž miluje a očekává všechny své děti, a zejména ty, které chybily více a jsou daleko.“

Mezi mnoha různými způsoby, jimiž Otcovo milosrdenství může přicházet k člověku, vyniká jedna cesta, která je jistá. Touto cestou je Ježíš, který má moc odpouštět hříchy na zemi a který toto poslání přenesl na církev. Privilegovaným místem Božího milosrdenství a setkání s Otcem je tedy svátost smíření, pokračoval papež. Zpovědníci proto nesmějí zapomínat, že jsou nástrojem Božího milosrdenství.

„Každý věřící, který se kaje, má po rozhřešení kněze ve víře jistotu, že jeho hříchy už neexistují. Bůh je všemohoucí! Rád si představuji, že Bůh má jednu slabost: totiž špatnou paměť. Když ti jednou odpustí, zapomene. A to je úžasné! Hříchy už neexistují, byly zrušeny Božím milosrdenstvím. Každé rozhřešení je v jistém smyslu jubileum srdce, důvod k radosti, v níž se raduje nejen věřící a církev, ale především Bůh sám.“

Papež vyzval zpovědníky k životu v souladu s evangeliem a k otcovské laskavosti. „Jsme strážci a nikoli páni, jak ve vztahu k ovcím, tak k milosti,“ zdůraznil. V závěru si František položil ještě praktickou otázku, co dělat, když zpovědník nemůže dát rozhřešení – a odpověděl:

„Především hledat, zda existuje nějaká cesta, často se totiž najde. Za druhé: nezůstat pouze u mluveného slova, ale využít také jazyka gest. Jsou totiž lidé, kteří nemohou mluvit a pouze gestem ukazují kajícnost a bolest. A za třetí, není-li možné dát rozhřešení, mluvit s penitentem jako otec“,

dodal František s tím, že je potřeba vysvětlit důvody a ujistit dotyčného, že Bůh ho miluje a očekává, a dát mu tak najevo, že také zpovědník na něj znovu čeká – řekl papež v závěru promluvy k účastníkům kurzu pro zpovědníky.

(job)