Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Ve Vatikánu byla vůbec poprvé přijata Generální konfederace italského průmyslu (Confindustria), instituce založená před 106 lety, která je také významným aktérem na italské politické scéně. Přibližně 7 tisíc podnikatelů přišlo v poledne do auly Pavla VI., aby se zde setkali s papežem Františkem. „Tímto setkáním, které je v dějinách vašeho sdružení novinkou, přijímáte závazek přispívat svojí prací do spravedlivější a k lidským potřebám vlídnější společnosti,“ řekl v úvodu papež.

„Chcete společně přemýšlet o etice podnikání; společně posilovat vnímavost k hodnotám, které jsou »páteří« formace, územní valorizace a podpory sociálních vazeb a posilují konkrétní alternativu konzumního modelu zisku za každou cenu.“

- tématizoval papež František. „»Společně se přičiňovat« je výraz, který jste si zvolili za vůdčí a směrodatný. Inspiruje ke spolupráci a sdílení, vytyčuje cestu ke vztahům, které se budou řídit společným smyslem pro odpovědnost,“ pokračoval Petrův nástupce.

„Společně se přičiňovat ve složitém světě podnikání znamená investovat do projektů, které dokáží zapojit zapomínané a přehlížené subjekty. Těmi jsou především rodiny, krby lidství, kde pracovní zkušenosti, oběti, které je sytí, a plody, jež přinášejí, mají smysl a hodnotu. A spolu s rodinami nelze zapomínat na slabší a okrajové kategorie, jako jsou staří lidé, kteří ještě mohou dát výraz zdrojům a energiím v činné spolupráci, ale nezřídka jsou odepisováni jako neužiteční a neproduktivní. A co říci o všech těch potenciálních pracujících, zejména mladých, kteří vězí v nejistém pracovním úvazku nebo nezaměstnanosti a není jim nabídnuta práce, která by kromě poctivé mzdy dodala důstojnost, o kterou jsou připravováni?“

„Společně se přičiňovat – řekl dále papež František – znamená stavět práci nikoli na ojedinělém talentu jednotlivce, nýbrž na spolupráci mnohých. Jinými slovy to znamená vytvářet síť, aby byly doceněny dary druhých, ale přitom nepřehlížet neopakovatelnou jedinečnost každého. V centru každého podnikání ať je tedy člověk: nikoli ten abstraktní, ideální a teoretický, nýbrž ten konkrétní se svými sny, potřebami, nadějemi a snažením.“

„Tato pozornost ke konkrétnímu člověku obnáší celou řadu významných rozhodnutí: znamená to dát každému to jeho, vyprostit matky a otce rodin z úzkosti z toho, že nemohou svým dětem dát budoucnost ani přítomnost; znamená to umět řídit, ale také naslouchat, pokorně a s důvěrou sdílet projekty a nápady; znamená to pracovat tak, aby práce vytvářela další práci, odpovědnost vytvářela jinou odpovědnost, naděje vytvářela jinou naději, zvláště pro mladé generace, které ji dnes potřebují jako nikdy dříve.“

„Vzhledem k mnoha bariérám nespravedlnosti, samoty, nedůvěry a podezření, jež jsou v naší době budovány – pokračoval papež – je svět práce, jehož jste prvními aktéry, volán k odvážnému vykročení , aby »společné přičinění« nebylo sloganem, nýbrž programem pro budoucnost i přítomnost.“ Petrův nástupce v této souvislosti připomněl s odkazem na encykliku Laudato si´, že „podnikatelská aktivita je ušlechtilé poslání zaměřené na produkci bohatství a zlepšování světa pro všechny“ (č.129).

„Jste povoláni pečovat o odbornost a současně věnovat pozornost podmínkám, ve kterých se pracuje, aby nedocházelo k úrazům a škodlivým situacím. Vaší hlavní cestou ať je vždycky spravedlnost, která odmítá zkratky známostí a protekcí i nebezpečné deviace podvodů a snadných kompromisů. Takový ať je horizont altruismu, kterým se bude vyznačovat vaše snažení a povede vás k tomu, že budete kategoricky odmítat pošlápávání lidské důstojnosti ve jménu výrobních požadavků, jež zastírají individualistickou krátkozrakost, tristní sobectví a žízeň po zisku.“

Papež pak citací z exhortace Evangelii gaudium poukázal na službu obecnému dobru (č.203) a řekl:

„Právě obecné dobro je buzolou, která orientuje výrobní činnost, aby mohla růst ekonomie všech a pro všechny, která »pohledy potřebných neponechává bez povšimnutí«(Sir 4,1). Taková ekonomie je opravdu možná, ale pod podmínkou, že proklamace ekonomické svobody nepřeváží nad konkrétní svobodou člověka a lidskými právy a že trh nebude absolutní, nýbrž bude ctít požadavky spravedlnosti i samu důstojnost člověka. Neexistuje totiž svoboda bez spravedlnosti a neexistuje spravedlnost bez úcty k důstojnosti každého člověka.“

řekl papež František členům svazu italských podnikatelů, které na závěr poprosil o modlitbu za sebe a udělil pak požehnání jim, jejich blízkým a jejich podnikání.

(mig)