Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Modleme se k Bohu, aby se slabost, která nás navádí k hříchu, nikdy nezměnila ve zkaženost. Také při dnešní ranní homilii v domě sv. Marty se papež František vrátil k tomuto již vícekrát pojednávanému tématu. Využil k tomu biblické vyprávění o Davidovi a Batšebě (2 Sam 11,1-17). Ďábel vyvolává ve zkaženém člověku pocit, že – na rozdíl od jiných hříšníků – nepotřebuje Boží odpuštění, zdůraznil Svatý otec.

Je možné hřešit mnoha způsoby a za všechny tyto poklesky je možné upřímně žádat o Boží odpuštění, aniž bychom pochybovali, že nám bude uděleno, vysvětloval Petrův nástupce. Problém však vyvstává u zkaženého člověka. Na něm je totiž to nejhorší, že necítí potřebu prosit o odpuštění, protože si vystačí s mocí, o kterou se opírá jeho zkaženost.

Takového chování se dopouští král David, když se zamiluje do Batšeby, manželky svého důstojníka Uriáše, který bojoval v daleké válce. Papež převyprávěl biblický příběh včetně těch veršů, které se vynechávají kvůli zkrácení liturgického čtení. Poté, co se David ženy zmocní a vzápětí se dozví, že je těhotná, zosnuje plán, zakrývající jeho cizoložství. Povolává Uriáše z fronty a nabízí mu, aby si šel domů odpočinout. Avšak Uriáš se ve své čestnosti necítí na to, aby pobýval doma s manželkou, zatímco jeho muži umírají v bitvě. David ho tedy zve k sobě, aby ho opil, ale ani tento tah se mu nedaří a Uriáš nevejde do svého domu.

“Davidovi to poněkud ztížilo život, ale řekl si: Musím nad tím vyzrát. A jak jsme slyšeli, napíše list, ve kterém stojí: „Postavte Uriáše dopředu do nejprudšího boje. Potom od něho ustupte, aby byl ubit a zemřel.“ To je rozsudek smrti. Onen muž, který byl věrný – věrný zákonu, lidu i králi, si s sebou nazpět odváží rozsudek smrti.“

David je svatý, ale také hřeší. Podléhá chtíči, a přesto – poznamenal papež – jej Bůh má velmi rád. Tento velký a ušlechtilý David se nicméně díky svému silnému království cítí natolik sebejistě, že poté, co se dopouští cizoložství, nasazuje všechny páky, které má k dispozici, jen aby vše urovnal. Provádí to prolhaně, až do té míry, že nařizuje vraždu poctivého člověka, kterou pak vydává za neštěstí v boji.

“To je chvíle Davidova života, která nám ukazuje, čím si všichni můžeme v životě projít – je to přechod od hříchu ke zkaženosti. David zde činí první krok směrem ke korupci. Má totiž moc a sílu. Ke hříchu zkaženosti jsme proto velice náchylní my všichni, kteří máme nějakou moc – ať už církevní, náboženskou, ekonomickou, politickou…Ďábel nám vnuká jistotu a přesvědčení: Já už si s tím poradím.“

Zkaženost zničila srdce onoho odvážného chlapce, který se předtím postavil Filišťanu s prakem a pěti oblázky. „Dnes bych chtěl zdůraznit“, uzavíral papež František, „že nastávají chvíle, kdy uvykáme hříchu anebo jsme v situaci, která nám propůjčuje jistotu, velkou moc a obdiv okolí. Tehdy hřích přestává být hříchem a stává se zkažeností. To nejhorší na zkaženém člověku je pak skutečnost, že už nepotřebuje prosit o odpuštění“.

“Pomodleme se dnes za církev, počínaje sebou, za papeže, biskupy, kněze, zasvěcené osoby a laické věřící. Pane, chraň nás, chraň nás před zkažeností. Všichni jsme, Pane, hříšníci, ale ať nikdy neupadneme do zkaženosti. Prosme o tuto milost.“

Zněla závěrečná prosba dnešní ranní homilii z Domu sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(jag)