Reforma kanonického procesu pro případy nulity manželství je tématem sympózia, které včera probíhalo na Papežské gregoriánské univerzitě. Věnováno bylo památce kardinála Urbana Navarreteho a příležitost k němu zavdal Den církevních advokátů. O novinkách Františkova
Motu proprio hovoří profesor
Paolo Moneta z univerzity v Pise, který je jedním z členů papežem ustanovené zvláštní komise a advokátem Římské roty:
„Reforma vychází z péče papeže Františka o ty věřící, kteří prožili negativní zkušenost manželství a chtěli by se vrátit do plné jednoty s církví. Církev – jak známo – rozvody nepřipouští, nicméně dovoluje prověřit v jisté šíři platnost původního manželství. Během staletí se tedy vyvinul proces konstatující nulitu manželství. Tento proces, jak se to stává u všech procesů, se postupem času rozrostl. V některých případech se táhl příliš dlouho apod. Proto papež vybídl k debatě nad možnostmi zkrácení tohoto procesu a ustanovil komisi, která vypracovala návrh, následně schválený papežem a vyhlášený formou Motu proprio. Nulita zůstává samozřejmě čímsi neobvyklým, nicméně komise brala v potaz současný rozklad rodiny, mentalitu, která se rozšířila v naší západní společnosti církev nevyjímaje, proto lze častěji mluvit o tom, že nastaly důvody k nulitě.“
Motu proprio ruší nutnost dvojího rozsudku v případech nulity. Bude se týkat pouze nových procesů nebo i těch, které už probíhají?
„Úprava vstupuje v platnost osmým prosincem a zrušení dvojího rozsudku se tedy vztahuje i na procesy započaté už dříve, procesy, které právě probíhají nebo které dospěly ke konci, ale kde rozsudek nebyl ještě zveřejněn. V podstatě všechny rozsudky zveřejněné počínaje devátým prosincem vstoupí okamžitě v platnost, aniž by bylo nutné čekat na potvrzení odvolacího soudu.“
Důležitým aspektem, na který papež kladl velký důraz, je bezplatnost těchto procesů...
„Bezplatnost procesů byla v Itálii stanovena už z rozhodnutí Biskupské konference nejméně před 15 lety. Tehdy se rozhodlo, že církevní soudy budou financované z daňových odpisů (tzv. osm promile) a že při nich budou pracovat někteří advokáti poskytující své služby zdarma. Totiž téměř bezplatně, protože se platí paušální poplatek na náklady procesu ve výši 520 euro, který je ovšem jediným příspěvkem požadovaným od věřících.“
Mění tato reforma něco na pozici advokáta?
„Postava advokáta zůstává v podstatě beze změn, v tom smyslu, že proces má i nadále charakter soudního sporu, a tedy přítomnost advokáta je vyžadována. Advokát sehrává důležitou roli, kterou Motu proprio zdůrazňuje, totiž připravuje kauzu nulity a může ji nasměrovat ke „zkrácenému“ procesu, který dovoluje opravdu zásadní urychlení kauzy. Tento zkrácený proces je pak předložen k rozhodnutí biskupovi. To je také důležitou novinkou. Samozřejmě je tu problém v tom, že biskupové nemusí být odborníky v těchto otázkách a mohou mít tedy potíž s jejich vyhodnocením. Počítá se však ještě s postavou vyšetřujícího soudce, který shromažďuje důkazy a může tedy biskupa nasměrovat k vhodnému řešení toho kterého případu.“
Bezplatnost procesu je velmi důležitá a vychází vstříc mnoha párům, které žádají o tento typ procesu, může ovšem penalizovat advokáty, například advokáty roty?
„Tady jde o velmi delikátní otázku. Ano, protože stabilní advokáti, tedy ti, kteří jsou placeni církevními soudy, přebírají mnoho případů advokátům na volném trhu. Z toho tedy vycházejí obavy a nespokojenost zejména mezi mladými advokáty, kteří v tomto opatření vidí další umenšení své role. Nedávno vyšel reskript Svatého otce, který předvídá větší zastoupení advokátů „ex ufficio“ v Římské rotě. Jde o směrnici, kterou bude třeba zpracovat a upravit na úrovni Roty. I kolem této věci povstávají nicméně obavy, že se totiž může projevit umenšením důvěry také v prostředí Roty.“
Během sympózia na Gregoriáně jste se zabývali také některými kritikami a aspekty, které je třeba prohloubit...
„Ano. Jde o aspekty často technického rázu. Toto sympózium si klade za cíl objasňovat. Jsem přesvědčen, že každá procesní právní norma, ať už se týká čehokoli, musí být prověřena praxí. Úpravy, které se mohou zdát jasné, se mohou v praxi setkat s nečekanými nebo nepředvídatelnými problémy. Já bych tedy řekl: vyzkoušejme tuto úpravu na praktické rovině církevních soudů. Potom zcela jistě – jak tomu bylo vždy – najdeme co nejvhodnější cestu, jak uskutečnit záměr Svatého otce, tedy urychlit tyto procesy.“
Je podle vás konkrétní riziko, že tento zkrácený proces bude užíván nelegitimně?
„V italském prostředí spíš ne, ale v jiných kontextech možné ano. Mám na mysli především země anglosaské tradice, kde už nyní probíhají tyto procesy poměrně povrchně, a tedy zkrácený proces může vést k další redukci v přístupu k těmto kauzám.“
Pracoval jste přímo v komisi, která úpravy zpracovávala, myslíte, že veřejné mínění správně pochopilo novinky, které přinášejí?
„Novináři obecně zdůrazňovali, řekl bych, reformní aspekt, změnu oproti minulosti. Ve skutečnosti jde o reformu, která je zasazena do tradičního rámce, abych tedy užil oblíbený výraz předchozího papeže, jde o „obnovu v kontinuitě“. Jistě, dotýká se manželského procesu, ale nepřevrací ho naruby. Nemělo by tedy docházet k dalšímu rozšiřování. Jde o reformu, to ano a jistě důležitou, avšak nikoli revoluční.“
Rozhovor s profesorem Paolem Monetou, jedním z členů komise, která vypracovala reformu procesů o nulitě manželství, připravil Paolo Ondarza.
Přeložila Johana Bronková.