Vatikán.
Papež František přijal včera na audienci prefekta Kongregace pro svatořečení, kardinála Angela Amata, a schválil promulgaci pěti dekretů o zázracích a dvanácti dekretů heroických ctnostech.
Dekrety o zázracích, které otevírají cestu k blahořečení či v případě jich blahoslavených ke svatořečení se týkají švédské obnovitelky řádu Brigitínek, bl. Marie Alžběty Hesselblad (1870-1957), která zemřela v Římě r. 1957(
viz foto); polského diecézního kněze, Božího služebníka, Ladislava Bukoviňského (1904-1974), který zemřel v roce 1974 v Karagandě v Kazachstánu, a dále tří italských řeholnic: Boží služebnice Marie Celeste Crostarosa (občanským jménem Giulia), zakladatelky sester mnišek od Nejsvětějšího Vykupitele (1696-1755), Boží služebnice Marie od Ježíše (občanským jménem Carolina Santocanale), zakladatelky Kongregace sester kapucínek od P. Marie Neposkvrněné (1852-1923) a Boží služebnice Italy Mela, oblátky benediktinského kláštera sv. Pavla v Římě (1904-1957).
Dekrety o heroických ctnostech se týkají deseti zasvěcených osob, převážně zakladatelů řeholních institutů, z nichž tři pocházejí z Itálie (benátský patriarcha Angelo Ramazzotti, 1800-1861; P. Giovanni Schiavo, 1903-1967; fr. Venanzio Maria Quadri, 1916-1937), tři ze Španělska (P. José María Arizmendiarrieta, 1915-1976; s. María Emilia Riquelme Zayas, 1847-1940; s. María Esparanza de la Cruz, 1890-1967) a dále po jednom z Indie (P. Joseph Vithayathil,1865-1964), z USA (fr. William Cagnon,1905-1972), z Portugalska (s. Teresa Rosa Ferdinanda de Saldanha Oliveira e Sousa, 1837-1916) a z Polska (s. Emanuela Maria Magdalena Kalb, 1899-1986).
Dva z dekretů o heroických ctnostech se týkají laiků, jde o švýcarského otce rodiny Nikolause Wolfa (1756-1832) a Itala Teresia Olivelliho (1916-1945), který zemřel v nacistickém koncentračním táboře.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
