Rádio Vaticana

Vatikán. „Když totiž Bůh někomu něco daruje nebo když někoho povolá, je to neodvolatelné (Řím 11, 29). Reflexe o teologických otázkách týkajících se katolicko-židovských vztahů u příležitosti 50. výročí Nostra aetate“ - tak zní titul nového dokumentu vatikánské Komise pro náboženské vztahy s judaismem, který nese dnešní datum a podpis předsedy Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinála Kurta Kocha.
Jak se zdůrazňuje hned v úvodu, nejde o věroučný dokument církve, nýbrž o teologickou reflexi. Na dnešní prezentaci to zdůraznil také kardinál Koch:

„Je to výrazně teologický dokument, jehož cílem je tematizovat a vysvětlit otázky, které se objevily v několika posledních desetiletích v židovsko-katolickém dialogu. Naše Komise pro náboženské vztahy s judaismem, doposud nevydala žádný jiný v úzkém smyslu teologický text. Tři předchozí dokumenty se týkaly spíše konkrétních témat, významných v dialogu s judaismem z praktického hlediska.“

Shrneme-li posledních 50 let dialogu od koncilní deklarace o vztahu církve k nekřesťanským náboženstvím Nostra aetate, vatikánská komise připomíná své tři předchozí dokumenty. Jde o Směrnice a návrhy z roku 1974 o uvádění koncilního dokumentu do života, dále instrukce z roku 1985 nazvaná Židé a judaismus v hlásání Božího slova a katechezi katolické církve a nakonec dokument Pamatujeme: reflexe nad Šoah z roku 1988. Vypočítává rovněž různá setkání společného dialogu a přehled uzavírá citací slov papeže Františka z jeho apoštolské exhortace Evangelii gaudium, že ačkoli některé věci, o nichž jsou křesťané přesvědčeni, nejsou pro judaismus přijatelné, a církev se nemůže zříci hlásání Ježíše jako Pána a Mistra, existuje bohatá komplementárnost, dovolující pomáhat si navzájem ve studiu bohatství Slova, stejně jako sdílet mnoho etických přesvědčení.

Zbytek nového dokumentu vatikánské komise má už teologický charakter. Upozorňuje na zvláštní status dialogu s judaismem, jako na nesrovnatelný s dialogem vedeným s jakýmkoliv jiným náboženstvím vzhledem k židovským kořenům křesťanství. Židé a křesťané věří v Boží slovo, ačkoli je jinak interpretují. Skrze Krista mají všichni lidé podíl na vykoupení, včetně Židů, ačkoli nepřijímají Kristovo dílo vykoupení. Jak totiž učí sv. Pavel, „dary milosti a Božího povolání jsou neodvolatelné“. V dialogu s vyznavači judaismu katolíci vydávají svědectví své víry v Ježíše Krista, to však neznamená, že by vůči nim vedli institucionalizované misie.

Prezentace vatikánského dokumentu se zúčastnil také rabín David Rosen z Jeruzaléma (na fotce s kardinálem Kochem) a britský židovský teolog Edward Kessler. Ti se také podíleli na přípravě textu, ačkoli – jak bylo zdůrazněno na tiskové konferenci – výsledek vyjadřuje názor katolických teologů.

(job)