Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Bůh miluje naši nepatrnost. Jeho milosrdenství nemá konce“ – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Bohoslužby se účastnila také devítičlenná rada kardinálů, která dnes zahájila dvanáctou pracovní poradu se Svatým otcem. Ve své homilii papež František zdůraznil, že milosrdenství je jako pohlazení či rodičovské objetí, které dítěti dává útěchu a jistotu.

„Hospodin je shovívavý a plný lásky.“ Papež František si vzal podnět z prvního čtení (Iz 41,13-20), ve kterém prorok Izaiáš podává Hospodinův monolog, z něhož vyplývá, že vybral svůj lid „nikoli proto, že byl velký a mocný, ale proto, že byl ze všech nejmenší a nejubožejší“.

Bůh – řekl papež – „se zamiloval do této ubohosti, zamiloval se právě do této nepatrnosti“. Zmíněný monolog je projevem vnímavé lásky, která se podobá lásce rodičů, kteří v noci promlouvají k dítěti, když jej probudí zlý sen. A ujišťuje: »Držím tě za ruku, nestrachuj se, buď klidný«.

„Všichni známe pohlazení tatínka a maminky, když uklidňují dítě, které se probudilo vylekané: »Neboj se. Já jsem zde. Miluji tvoji nepatrnost, zamiloval jsem se do tvé maličkosti, do tvé nicoty.« A také říká: »Neboj se svých hříchů. Já tě mám rád. Jsem tady, abych ti odpustil.« Toto je Boží milosrdenství.“

František pak připomněl epizodu ze života jednoho světce, který konal mnohá pokání, ale Pán po něm žádal stále další. Když už nemohl, obrátil se k Pánu s tím, že už nemá, co dát, a Bůh mu řekl: »Dej mi své hříchy.«

„Pán chce na Sebe vzít naše slabosti, naše hříchy, naši únavu. Kolikrát nám to Ježíš dal pocítit: »Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím« (Mt 11.28). »Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě drží za ruku, nestrachuj se maličký« (srov. Iz 41,13). Dám ti sílu. Dej mi všechno a Já ti odpustím a daruji pokoj.“

„Toto – pokračoval papež - jsou Boží pohlazení, toto jsou pohlazení našeho Otce, když projevuje svoje milosrdenství.“

„My jsme velice nervózní, když se něco nedaří, vyvádíme a jsme netrpěliví, zatímco On říká: »Buď klidný, udělal jsi velkou hloupost, ale uklidni se, neboj se. Já ti odpustím. Dej mi ji.« To je smysl Žalmu, který jsme dnes recitovali: »Hospodin je shovívavý a plný lásky« (Žl 145). My jsme maličcí. On nám dal všechno. Chce od nás pouze naši ubohost, naše malosti a naše hříchy, aby nás objal a pohladil.“

„Prosme Pána – uzavíral František – aby v srdci každého z nás a v celém lidu vzbudil víru v toto otcovství, v toto milosrdenství a aby nás tato víra v Jeho otcovství učinila trochu milosrdnějšími ve vztahu ke druhým.“

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)