Vatikán.
List
L´Osservatore Romano informuje ve svém úterním vydání o objevu, který zpřístupňuje dosud neznámé informace o kardinálu, diplomatu a renesančním filosofovi první poloviny patnáctého století Mikuláši Kusánskému (1401-64). Tento teolog a intelektuál se svědomitě vyrovnával s výzvami, které od 7. století před tehdejší křesťanství stavěla nová víra – islám – a její bleskurychlé šíření v oblastech starobylé křesťanské tradice. Otázku, která měla patrný vojenský a politický dopad, pojímal teologicky a odpověď hledal v Koránu, protože “v prvé řadě bylo nutné poznávat, číst a vědět”. Během basilejského koncilu (1432-1437) Kusánus o islámu diskutoval se svými přáteli Aeneem Silviem Piccolominim (pozdějším papežem Piem II.) a profesorem salamanské univerzity, pozdějším kardinálem a překladatelem Koránu, Juanem de Segovia. Jako vyslanec v Cařihradu nalezl Kusánus ve františkánském konventu Svatého Kříže arabské vydání Koránu a s pomocí tamních minoritů se pokoušel o jeho četbu.
Trvalý Kusánův zájem o islám dosvědčují také jiné prameny: spis De pace fidei, napsaný roku 1453 po pádu Konstantinopole, který je fiktivním dialogem představitelů známých náboženství a výzvou k toleranci. Dále o rok starší dopis (29.12.1454), adresovaný zmíněnému biskupovi Juanovi de Segovia, a dílo Cribratio Alkorani (Prozkoumání Koránu), věnované papeži Piu II. Špitál sv. Mikuláše v myslitelově rodném Kuesu poblíž Trevíru uchovává latinský text Koránu, opatřený Kusánovými glosami.
Španělský badatel José Martínez Gázquez nyní ve Vatikánské knihovně objevil další kardinálovy poznámky, které zapsal na okraj jiného latinského překladu Koránu (ve vatikánském rukopise č. 4071). Učinil tak při svém římském pobytu roku 1458. Rukopisné poznámky, jejichž věrohodnost prověřilo paleografické prozkoumání, vypovídají o Kusánových reakcích na četbu. Týkají se různých témat – od smrti Ježíše Krista a Panny Marie jako Kristovy Matky přes možnost přijetí Koránu přímo od Boha až po vizi ráje jako místa tělesných rozkoší.
Barcelonský profesor oznámil svůj objev v posledním čísle časopisu Medieval Encounters a přislíbil pozdější hlubší reflexi. V těchto dnech se spolu s dalšími jedenadvaceti badateli účastní mezinárodní historické konference, věnované “Mikuláši Kusánskému – člověku a dílu”, kterou hostí umbrijské Todi, místo skonu renesančního kardinála.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
