Rádio Vaticana

Vatikán. Po vystoupení papeže Františka byly během čtvrté generální kongregace biskupské synody představeny výsledky dvoudenní práce užších jazykových skupin. Celkem třináct kroužků se zamýšlelo nad první částí výchozího pracovního dokumentu synody (Instrumentum laboris), která analyzuje výzvy, stojící před dnešní rodinou. Z připomínek biskupů vyplývá, že text pojednává tuto problematiku příliš negativně. Synodní otcové si proto přejí, aby závěrečný dokument synody kladl větší důraz na krásu rodiny, založené na nerozlučitelném manželství muže a ženy. Zatím se spíše zdá, že Instrumentum laboris podrobuje rodinu sociologické analýze a jako litanii vyjmenovává všechny její problémy, aniž by vzpomenul na pohled víry a Ježíše Krista. Z nového textu by tudíž mělo vyplynout, že církev do rodin vkládá důvěru a naději, aniž by popírala jejich objektivní obtíže.

Další upozornění jsou sebekritického rázu. Pokud je rodina v krizi, podotýká třináct jazykových zpráv, nese na tom vinu také církev, která nebyla schopna předat víru. Zřejmě také proto, že na rodinu pohlížela z nereálného, příliš normativního a zastaralého zorného úhlu. Synodní otcové naopak vyzývají, aby závěrečný dokument synody církev popisoval jako služebnici rodiny, nikoli její vládkyni.

Menší jazykové skupiny se rovněž zamýšlely nad stylem a jazykem předloženého dokumentu, který prozatím definují jako málo atraktivní, příliš eurocentrický a poněkud zmatený. Žádají tedy, aby se závěrečná zpráva nesla v duchu výraznější jazykové svěžesti, obsahové přímočarosti, srozumitelnosti a nezatíženosti odbornými výrazy. Doporučují vykreslit krásu rodiny a manželství hojnějšími biblickými a patristickými citacemi (vůbec první odkaz na Písmo je nyní až v 39. odstavci konzultovaného textu).

Obsahové připomínky synodních otců se shodují v několika zásadních bodech – požadují výraznější zmínku o teorii genderu a rizicích, spojených s jejím šířením. Jednota panuje také v pastoračním přístupu k migrantům, který se má vyznačovat poskytováním práv, ale také dodržováním povinností. Zprávy jazykových skupin se domáhají většího prostoru pro staré a zdravotně postižené členy rodiny, na jejichž klady nynější pracovní text opomíná poukazovat.

Jiné zvláštní připomínky vznášejí pouze některé z jazykových skupin – zaznívá tu přání, aby závěrečná synodní zpráva obsahovala příběhy z rodiného života anebo světců, které mohou být vzorem pro dnešní věřící. Žádá se hlubší reflexe o důležitosti čistoty a citové výchovy, zejména pro mladé lidi. Synodní otcové navrhují, aby se pozorněji zvážil dopad nových technologií, zvláště internetu, na rodinný život, a aby se hlouběji pojednala bioetická témata.

Účastníci synody konečně hodnotí práci v jazykových, avšak kulturně různorodých skupinách jako zážitek skutečné katolicity a zkušenost vzájemného naslouchání. Vyjadřují tedy spokojenost nad novou metodologií práce, která věnuje právě užším skupinám plných sedm dní synodního shromáždění.

(jag)