Vatikán.
„Po stopách křesťanství v Japonsku na počátku novověku“ – pod tímto tématem se dnes ve Vatikánské knihovně konalo sympozium věnované objevu velmi cenné původní dokumentace z období pronásledování křesťanství v Japonsku v letech 1615 – 1867. Jde o deset tisíc rukopisů, které shromáždil v první polovině dvacátého století italský salesián Mario Marega, jehož jméno nese jejich kolekce. Dnešní sympozium, kterého se účastnili přední japonští specialisté, mělo za účel seznámit veřejnost s poměrně nedávným objevem těchto manuskriptů, jejichž zkoumání bude probíhat v úzké spolupráci mezi Svatým stolcem a Japonskem.
V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas přibližuje tuto kolekci jeden z účastníků sympozia, profesor
Silvio Vita z univerzity pro cizince v Kjóto:
„Jde o úřední zprávy, které zasílali správci jednotlivých obcí svému feudálnímu panovníkovi. Dokumenty obsahují periodické záznamy o složení tamějších rodin se zřetelem na přítomnost křesťanů nebo jejich potomků, kteří žili pět generací pod dozorem s cílem znemožnit jakoukoli misionářskou činnost. Jde tedy o velice konzistentní svědectví o systematickém a kapilárním pronásledování křesťanství v Japonsku. Umožňuje nám pochopit mnoho věcí, které jsme dříve jen tušili, na základě systematických historických záznamů týkajících se této specifické oblasti.“
V 16. století došlo v Japonsku k brutální represi křesťanství. Jak se toto pronásledování projevovalo?
„Především vyhnáním misionářů z Japonska a zákazem vrátit se pod trestem smrti. Dále rozkazem zřeknout se křesťanské víry pro každého křesťana a vytvořením kontrolního systému, který ročně a později jednou za dva roky ověřoval splnění tohoto rozkazu pomocí ceremonie tzv. e-fumi, to znamená pošlapáním křesťanského svatého obrázku, kterým každý konkrétně prokazoval, že se skutečně zřekl víry.“
Co bylo důvodem tohoto pronásledování, kterému padlo během tří století za oběť desetitisíce Japonců?
„Zřejmé jsou dvě věci. Za prvé všechny právní vztahy v Japonsku byly vázány na přísahu ve jménu bůžků či Buddhy. Šintoismus nebo buddhismus tak byly podmínkou fungování společnosti. A další kontext je mezinárodní. Japonci se dozvěděli, zejména od Španělů, že evangelizace šla ruku v ruce s vojenským podmaněním dané země. V roce 1600 přišli protestanti z Holandska a v menší míře z Anglie, kteří v tomto přesvědčení japonské vládce utvrdili. Šlo tedy o problém vnitřního a zároveň vnějšího nebezpečí, tedy o strach, že Japonsko bude podmaněno.“
Říká profesor Vita z japonské univerzity v Kjóto.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
