Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Křesťan, který příliš přilnul k penězům, si popletl cestu“, tak zní poslední tvítové poselství papeže Františka. Vatikánský rozhlas požádal o komentář pomocného římského biskupa mons. Guerimo di Tora (na foto s papežem při obědě s římskými bezdomovci):

„Přivádí mne to k zamyšlení nad vztahem křesťana k penězům. Týká se to samozřejmě také nás kněží. Čím jsou peníze? Lidskou jistotou. Kdo má peníze, myslí si, že může být v každém případě klidný. Svoji jistotu tak zakládá na vztahu k něčemu a nikoli na víře v Boha. Buď tedy věřím v Boha anebo spoléhám na peníze a na všechno, co s tím souvisí: na zdání, přízeň mocných, na lidské skutečnosti.. Mojí jistotou je však Kristus, říká sv. Pavel, ať už žiji či umírám. To neznamená, že křesťan je povolán žít bez peněz. Peníze však musejí zůstat něčím, co pomáhá žít. Cílem života se nesmí stát vydělávání, hromadění peněz. Je také zřejmé, že kdo jich má víc, může jich užívat víc také ku prospěchu druhých. Musejí být tedy prostředkem jednak v mém vlastním životě, ale také ve vztazích k bližním. Pán chce, abychom i my kněží uměli používat peněz a chápali jejich smysl pro komunitu, pro podporu našich aktivit, pastoračních i charitativních, a pokud máme na starosti církevní majetek, který nám byl svěřen.“

Co byste poradil křesťanovi, který je možná příliš sváděn penězi, ale touží nalézt správnou cestu?

„Předně nikdo nemůže opustit svoji jistotu jen tak naráz. Pokud jsem až dosud důvěřoval v peníze, ve svoje věci, potom by bylo prázdnou pózou všechno naráz odložit. Nejprve musím najít tu skutečnou jistotu a teprve, když vírou naleznu jistotu v Pánu Ježíši, mohu doopravdy všechno ostatní dát stranou. Co poradit? Začít se více modlit, vstoupit do kontaktu s Božím Slovem, intenzivněji žít ve společenství s ostatními a hledat, jak jim být užitečný. Dlouhá léta jsem pracoval v římské Charitě a viděl jsem, jak lidé mění svůj život jedině proto, že se dostali do kontaktu se skutečnou bídou. Je opravdu Božím darem ocitnout se v kontaktu s těmi, kteří jsou skutečně v nouzi. Umožňuje to objevit něco jiného.“

Církev bývá často kritizována za to, jak nakládá s penězi. Co byste na takové kritiky odpověděl?

„Bohužel, najde se kněz či instituce, která nedala dobrý příklad. Hříšníci jsme všichni. Dívejme se však nejenom na to negativní, co se může stát, ale také na pozitivní, co se děje. Je spousta lidí i institucí starajících se o druhé. Byl jsem jednou na návštěvě v jednom charitním centru otevřeném poblíž nádraží Tiburtina. Večer přicházejí lidé a přinášejí různé dary.. Dojal mne jednou jistý starší pán, který přijel taxíkem a říkal: „Nevěděl jsem, kde přesně jste, tak jsem si vzal taxi, abych vám něco přivezl“ a podal mi dvě tašky. Musíme se učit cenit si více takovýchto gest. Může se sice vyskytnout někdo, kdo pochybí, ale netřeba z jednoho případu posuzovat celou instituci.“

Říká pomocný biskup římské diecéze mons. Di Tora v souvislosti s posledním tvítovým poselstvím papeže Františka, který připomíná, že křesťan ulpívající na penězích schází ze své cesty.

(mig)