Vatikán.
Petrův nástupce včera večer ve vatikánské synodní aule pozdravil více než sedmdesát primátorů velkých měst, představitelů místní samosprávy a zástupců Organizace spojených národů. Vystoupil v rámci workshopu na téma klimatických změn a moderního otroctví a sympozia o udržitelném rozvoji ve městech. Obě setkání v těchto dnech zorganizovala Papežská akademie věd a sociálních věd.
Ihned v úvodu své spontánně španělsky pronesené promluvy papež vymezil svůj postoj k ekologické problematice:
”Kultura péče o životní prostředí není pouze “zelený” postoj – v pravém smyslu tohoto slova – je to mnohem více. Pečovat o životní prostředí znamená zaujmout postoj humánní ekologie. Nelze říci, že člověk stojí na jedné straně, a stvoření – prostředí – na druhé. Ekologie je celistvá, je lidská.”
Právě toto jsem chtěl vyjádřit v encyklice Laudato si´, zdůraznil František, protože člověka nemůžeme vydělit z okolního stvoření. Pojí je oboustranný vztah.
”Z tohoto důvodu jsem na jednu z otázek, kterou mi položili, odpověděl: Není to “zelená” encyklika, nýbrž sociální. Ze společnosti, ze sociálního života člověka totiž nelze vyloučit péči o životní prostředí. Ba co víc, péče o životní prostředí je sociální postoj.”
Papež pak poděkoval organizátorům za pozvání primátorů velkých měst, protože “o problémech je třeba mluvit”. Chybí-li péče o stvoření, města neúměrně rostou, poznamenal. Spolu s jejich nárůstem se zvětšuje chudoba jejich předměstí, kde lidé trpí zanedbáváním životního prostředí. K urbanizaci se pojí migrace, protože venkovský svět už lidem neposkytuje životní příležitosti.
”A zde je třeba odsoudit – byť ve vší úctě – technokratické modloslužebnictví. Technokracie okrádá o práci, vytváří nezaměstnanost. Fenomén nezaměstnanosti je natolik rozšířený, že vede k emigraci. Počet nezaměstnaných lidí je alarmující.”
František opětovně uvedl nechvalné statistiky nezaměstnanosti mládeže, které v některých zemích udávají až padesát procent mladých lidí bez práce. Jak řekl, je to strašák budoucnosti.
”Co této mládeži zbyde? Buď různé typy závislostí, nuda, nevědomost, jak naložit se svým životem, velice tvrdý život bez účelu, sebevražda. Statistiky o sebevraždách mladých lidí nebývají publikovány ve své celistvosti. Anebo tito mladí lidé hledají svůj životní ideál v jiných horizontech, včetně válečných projektů.”
Papež poukázal na další problémy spojené se stavem životního prostředí – častější výskyt tzv. vzácných onemocnění v důsledku technologizace zemědělství nebo odlesňování a s tím spojenou desertifikaci. To vše obyvatelstvo nutí k migraci, která s sebou nese obchod s lidmi.
”Neustále přibývá práce na černo, bez řádné smlouvy. Tento jev narostl do veliké šíře a znamená, že člověk si dostatečně nevydělá na obživu, což může vést ke kriminalitě. (…) Chtěl bych poukázat zejména na otrockou práci v zemědělství a těžebním průmyslu, která je silně rozšířena.”
Petrův nástupce primátory povzbudil k reflexi nad těmito tématy a svěřil se, že vkládá velké naděje do pařížské konference o klimatických změnách, která proběhne letos na podzim. “Spojené národy se musí zajímat o tyto jevy, zejména o obchodování s lidmi, vyvolané změnami životního prostředí”, zdůraznil. Svou promluvu papež uzavřel citací z teologa Romana Guardiniho, který klade do protikladu pojem nevědomosti, vedoucí k lidskému zlu, a pojem vědomé kultury.
”Dramatem nekultury je člověk, který ji utváří, protože nepečuje o životní prostředí. Proto je vaše setkání důležité – vědomá kultura vychází z periferie a postupuje směrem do centra. Nejzávažnější a nejhlubší práce se koná na periferii, tedy ve vašich úřadech, odkud vstupuje do vědomí lidstva. Svatý stolec či jednotlivé země mohou vystoupit na půdě Spojených národů s pěknými projevy, avšak pokud činnost nevyjde z periferie směrem do centra, nebude účinná. V tom tedy spočívá zodpovědnost primátorů a městské správy.”
V závěru konference papež s primátory podepsali společné prohlášení, ve kterém se zavazují rozhodně omezit klimatické změny, způsobené člověkem. Lidstvo je k tomu morálně zavázáno, stojí v deklaraci.
(jag)