Vatikán.
Těsně před odletem Svatého otce Františka na jeho devátou apoštolskou cestu, během které navštíví Ekvádor, Bolívii a Paraguay, narůstá v cílových zemích očekávání prvního latinskoamerického papeže. Jedním ze členů papežského doprovodu je sekretář Papežské komise pro Latinskou Ameriku, profesor
Guzman Carriquiry Lecour. Přiblížil nám význam nadcházející cesty.
“Stejně jako v Evropě nezačal Svatý otec návštěvou Španělska nebo Francie, nýbrž Albánií a Bosnou, také v Latinské Americe nejprve nenavštíví velké země, nýbrž tři státy, které bych označil za „vynořující se periferie“. Po dvanácti letech silného ekonomického růstu začínají vycházet na povrch, a papež František tedy zavítá do zcela odlišných zemí, než jaké před třiceti lety našel Jan Pavel II. Dokonce v letošním roce, navzdory nepříznivým mezinárodním podmínkám, tyto země vykazují zhruba pětiprocentní hospodářský růst, což je významné zejména s ohledem na masy původních rolnických obyvatel, které tyto státy obývají. Samozřejmě tu přetrvávají problémy chudoby, nerovnosti, možného návratu k autoritářským systémům, avšak dějinná trajektorie těchto zemí je v poslední době velice pozitivní.“
Také církevní identita prošla za poslední tři desetiletí značným vývojem, poznamenává uruguayský profesor.
“Tehdy převládalo napětí a polarizace, církev stála vprostřed živé debaty o teologii osvobození. Dnes František najde vyrovnanou a jednotnou církev, která prožívá své poslání, dané setkáním latinsko-amerických episkopátů v Aparecidě roku 2007. Kardinál Bergoglio tehdy rozhodnou měrou přispěl k redakci závěrečného dokumentu a nyní se místní církve zabývají také návrhy, které už jako papež František předkládá ve své apoštolské exhortaci Evangelii gaudium.“
Jaké budou nejvýznamnější okamžiky této cesty?
“Papež stále říká, že celek lépe nahlížíme z periferie. Myslím tedy, že se ponoří do reality těchto jednotlivých zemí, avšak stále v horizontu toho, čemu rád říká „velká latinskoamerická vlast“. Bude třeba věnovat velkou pozornost všem akcentům, kterými poukáže na bratrství, spolupráci a integraci mezi latinskoamerickými zeměmi. Dobře víme, nakolik si papež cení lidové zbožnosti v těchto zemích, která je formou inkulturace víry, zakořeněná v dějinách a duších jejich národů. Navštíví proto poutní místa Panny Marie z Quince, patronky Ekvádoru, a Panny Marie z Caacupé, patronky Paraguaye. Škoda, že nemůže uctít Pannu Marii z Copacabana, patronku Bolívie. Toto poutní místo leží na jezeru Titicaca a cesta tam by byla logisticky náročná…Jak už jsme si zvykli, vyhradí si papež vždy zvláštní setkání pro chudé a trpící. Navštíví bolívijskou věznici v Santa Cruz de la Sierra, která je jednou z nejtvrdších v Latinské Americe. V Paraguyai se setká s dětmi, nemocnými a postiženými lidmi v dětské nemocnici poblíž Asunciónu. Jméno tohoto zdravotnického zařízení připomíná ničivou Válku trojí aliance, která v zemi způsobila genocidu.“
Uvedl sekretář Papežské komise pro Latinskou Ameriku. Dodejme, že zmíněná šestiletá Válka trojí aliance ve druhé polovině 19. století (1864-1870) byla nejkrvavějším konfliktem v dějinách Latinské Ameriky. Paraguay ji vedla proti Argentině, Brazílii a Uruguayi, utrpěla porážku a ztráty na životech více než poloviny svých obyvatel.
(jag)