Nový portál Vatikánského rozhlasu

„Určil jsem tě za světlo pohanům, abys byl spásou až na konec země“ (Sk 13,47; srov. Iz 49,6). Tato Pánova slova ze Skutků apoštolů, která jsme právě vyslechli, nám ukazují misionářskou dimenzi církve, kterou poslal Ježíš, aby vyšla a hlásala evangelium. Učedníci tak učinili hned, jakmile vypuklo pronásledování, když odešli z Jeruzaléma (srov. Sk 8,1-3). Platí to také pro mnohé misionáře, kteří přinesli evangelium do Nového světa a zároveň bránili indiány proti útisku kolonizátorů. Patřil mezi ně také bratr Juniper. Jeho evangelizační působení nás přivádí ke vzpomínce na prvních „Dvanáct františkánských apoštolů“, kteří byli průkopníky víry v Mexiku. On byl protagonistou nového evangelizačního jara v oněch rozlehlých končinách od Floridy po Kalifornii, kam však přicházeli již dvě stě let před ním misionáři ze Španělska. Mnohem dříve nežli u severního břehu Atlantiku přistáli poutníci na (první anglické plachetnici) Mayflower.

Život a příklad bratra Junipera ozřejmují tři aspekty: jeho misionářský rozlet, jeho mariánská úcta a jeho dosvědčená svatost.
Byl na prvním místě neúnavným misionářem. Co si nesl bratr Juniper, když opouštěl svoji vlast, svoji zem, svoji rodinu, univerzitní katedru a svou františkánskou komunitu v Mallorce, aby se vydal na konec země? Nepochybně si nesl nadšení hlásat evangelium ad gentes, tedy impuls srdce, které chce sdílet s těmi nejvzdálenějšími dar setkání s Kristem, dar, který obdržel a zakusil v jeho plnosti a kráse nejprve on sám. Jako Pavel a Barnabáš, jako učedníci v Antiochii a v celém Judsku byl při šíření Pánova slova naplněn radostí a Duchem svatým. Taková horlivost nás provokuje. Je pro nás výzvou! Tito učedníci-misionáři, kteří se setkali s Ježíšem, Božím Synem, skrze Něhož poznali milosrdného Otce, byli pohnuti milostí Ducha svatého a zamířili k zeměpisným, sociálním a existenciálním periferiím, aby svědčili o lásce - ti jsou pro nás výzvou! Někdy se pozastavujeme, abychom skrupulózně zkoumali jejich přednosti a zejména jejich meze a jejich ubohosti. Kladu si však otázku, zda jsme dnes schopni odpovědět se stejnou velkodušností a toutéž odvahou na Boží povolání, které nás vybízí k opuštění všeho, abychom se klaněli Bohu, následovali Jej, nacházeli ve tváři chudých a zvěstovali Jej těm, kdo nepoznali Krista a dosud nezakusili náruč Jeho milosrdenství. Svědectví bratra Junipera nás volá, abychom se nechali osobně strhnout kontinentální misií, která koření v Evangelii gaudium.

Tato radost evangelia se projevila druhým aspektem života bratra Junipera, když svěřil své misionářské nasazení nejsvětější Panně Marii. Víme, že se před svým odjezdem do Kalifornie vydal k Naší Paní z Guadalupe, aby jí svěřil svůj život a pro svou nadcházející misii požádal o milost otevřenosti srdcí kolonizátorů a indiánů. Tato úpěnlivá prosba nám představuje tohoto pokorného bratra, jak klečí před „Matkou del mismísimo Dios (pravého Boha)“, „Morenitou“, která přinesla svého Syna Novému světu. Obraz Naší Paní z Guadalupe putoval do dvaceti misií, které bratr Juniper založil na kalifornském pobřeží. Od té doby je Naše Paní z Guadalupe Patronkou celého amerického kontinentu. Je nemožné ji oddělit od srdce amerického lidu. Ona totiž tvoří společný kořen tohoto kontinentu, společný kořen kontinentu. I dnešní kontinentální misie se svěřuje Té, která je první a svatou učednicí-misionářkou, přítomným a provázejícím zdrojem útěchy a naděje; Té, která neustále svým americkým synům naslouchá a chrání je.

A za třetí, bratři a sestry, rozjímejme o svědectví svatosti bratra Junipera, jednoho ze zakladatelů Spojených států, katolického světce a zvláštního ochránce Hispánců této země, aby celý americký lid znovu objevil svoji důstojnost a stále více upevňoval vlastní příslušnost ke Kristu a Jeho církvi.

Ve všeobecném společenství svatých a zejména v kruhu amerických světců ať nás provází bratr Juniper Serra a přimlouvá se za nás spolu s mnoha ostatními světci a světicemi, kteří vynikli různými charismaty:
- v kontemplaci jako Růžena z Limy, Mariana z Quita a Teresita z Los Andes;
- v pastoraci, kde nesli vůni Krista i pach ovcí Turibius Z Mogroveja, Francois de Laval, Rafael Guizar Valencia;
- jako skromní dělníci na Pánově vinici Juan Diego a Kateri Tekakwhita;
- služebníci trpících a vyděděných Pedro Klaver, Martin de Porres, Damián de Molokai, Alberto Hurtado a Rose Philippine Duchesne;
- zakladatatelé komunit zasvěceného života sloužících Bohu a chudým jako Francesca Cabrini, Elisabeth Ann Seaton a Catalina Drexel;
- neúnavní misionáři Francisco Solano, José de Anchieta, Alonso de Barzana, Maria Antonia de Paz y Figueroa, José Gabriel del Rosario Brochero;
- mučedníci Roque González, Miguel Pro a Oscar Arnulfo Romero;
A mnozí jiní světci a mučedníci, které nezmíním nyní, ale kteří se přimlouvají u Pána za svoje bratry a sestry, kteří jsou v oněch končinách dosud na cestě. Mnoho svatosti bylo v Americe, mnoho svatosti bylo zaseto.

Prudký závan svatosti ať pronikne v příštím mimořádném Jubileu Milosrdenství do všech Amerik! O toto zvláštní seslání Ducha svatého prosme Boha s důvěrou v Ježíšův příslib, který jsme slyšeli v dnešním evangeliu.

Prosme Zmrtvýchvstalého Ježíše, Pána dějin, aby život našeho amerického kontinentu zapouštěl stále hlouběji kořeny v evangeliu, které přijal, a aby Kristus byl stále více přítomen v životě lidí, rodin, lidu i národů k větší slávě Boží.

Kéž se tato sláva projeví v kultuře života, v bratrství, v solidaritě, v pokoji a spravedlnosti konkrétní a přednostní láskou vůči chudým, svědectvím křesťanů různých společenství a vyznání, věřících jiných náboženství i lidí ryzího svědomí a dobré vůle. Pane Ježíši, jsme jenom tvoji učedníci-misionáři a skromně spolupracujeme, aby přišlo Tvoje království!

S touto prosbou v srdci prosím o přímluvu Naši Paní z Guadalupe a také bratra Junipera a další americké světce a světice, aby mne vedli a řídili na mých příštích apoštolských cestách do Jižní a Severní Ameriky. Proto vás všechny prosím, abyste se stále za mne nadále modlili.
Amen.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie