Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V biblických čteních dnešní liturgie zní dvakrát slovo „svědkové“. Poprvé z úst Petra, který po uzdravení chromého u brány jeruzalémského chrámu, zvolá: „Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky“ (Sk 3,15). Podruhé z úst vzkříšeného Ježíše, který večer na Velikonoce otevřel mysl učedníků pro tajemství svojí smrti a svého vzkříšení a řekl jim: „Vy jste toho svědky“ (Lk 24,48). Apoštolové, kteří viděli na vlastní oči vzkříšeného Krista, nemohli o svojí mimořádné zkušenosti mlčet. Ukázal se jim, aby pravda o Jeho vzkříšení dosáhla ke všem prostřednictvím jejich svědectví. A církev má v tomto poslání pokračovat; každý pokřtěný je povolán dosvědčovat slovy, skutky a životem, že Ježíš vstal z mrtvých, žije a je přítomen mezi námi. Všichni jsme povoláni dosvědčovat, že Ježíš je živý.
Můžeme se zeptat: kdo je to svědek? To je ten, kdo viděl, pamatuje a vypráví. Vidět, pamatovat a vyprávět – tato tři slovesa určují jeho identitu a poslání. Svědek je někdo, kdo viděl nějakou skutečnost objektivně, ale nikoli nezúčastněně; uviděl nějakou událost a nechal se jí strhnout. A proto si pamatuje. Nejenom tím, že dovede přesně rekonstruovat fakta, která se stala, ale také tím, že k němu tato fakta promlouvají a chápe jejich hluboký smysl. Potom svědek vypráví; nikoli chladně a odtažitě, ale jako někdo, komu se od toho dne změnil život a vydává se všanc. Svědek je tím, kdo změnil svůj život.
Obsahem křesťanského svědectví není teorie, ideologie či složitý systém předpisů a zákazů anebo nějaký moralismus, nýbrž spásonosné poselství, konkrétní událost, ba přímo Osoba, kterou je vzkříšený Kristus, živý a jediný Spasitel všech. Mohou Jej dosvědčovat ti, kdo s Ním mají osobní zkušenost v modlitbě a v církvi prostřednictvím putování, které má svůj základ ve křtu, svoji potravu v eucharistii, svou pečeť v biřmování a svoji neustálou konverzi ve svátosti pokání. Díky tomuto putování ustavičně vedenému Božím Slovem se může každý křesťan stát svědkem vzkříšeného Ježíše. A jeho svědectví je tím věrohodnější, čím více vyzařuje ze způsobu života, který je evangelní, radostný, odvážný, mírný, mírumilovný a milosrdný. Pokud se však křesťan nechá unést pohodlností, samolibostí a egoismem, pokud se stává hluchým a slepým k tolika bratřím, kteří se ptají na „vzkříšení“, jak může komunikovat živého Ježíše, jak může komunikovat osvobozující moc živého Ježíše a Jeho nekonečný jemnocit?
Kéž nás Maria, naše Matka podpoří svojí přímluvou, abychom se mohli stát i se svými omezeními, ale s milostí víry svědky vzkříšeného Pána a přinášet lidem, které potkáme velikonoční dary radosti a pokoje.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
