Vatikán.
„Svět potřebuje účinné zákony postihující závažné zločiny nových forem otroctví jako je vynucená či otrocká práce, prostituce, obchod s lidskými orgány a drogový průmysl“ – uvedl papež František v promluvě ke členům Papežské akademie sociálních věd na závěr jejího plenárního zasedání věnovaného tématu obchodování s lidmi.
Děti i dospělí jako živé zásobníky orgánů, ženy i děti vězněné sexuálním trhem, muži i ženy všech věkových kategorií nucení k nelidské dřině často i na územích takzvaně civilizovaných zemí. Přitom v pozadí tohoto organizovaného popírání lidské důstojnosti stojí navenek uhlazení podnikatelé často podporovaní státními institucemi – takovýto pohled skýtá dnešní moderní svět. Papež František vyhlásil boj novým formám otroctví, které se vyskytují nejenom na územích nikoho, ale také v zemích, které se pyšní kulturou a zásadami.
„Již vícekrát jsem prohlásil, že tyto nové formy otroctví – obchod s lidmi, otrocká práce, prostituce obchod s orgány a drogami – jsou ty nejtěžší zločiny, které jsou ranou na těle soudobého lidstva.“
Petrův nástupce opět posvítil do temných zákoutí civilizovaného světa, který i v 21. století zotročuje člověka:
„V globálním ekonomickém systému, ve kterém panuje profit, se rozvinuly nové formy otroctví , které jsou v jistém smyslu horší a nelidštější než v minulých epochách… Je proto nezbytné, abychom si uvědomili toto nové zlo, které se v globálním světě zatajuje, protože je skandální a „politicky nekorektní“. Nikdo nepřiznává rád, že v jeho vlastním městě či čtvrti, v jeho vlastním regionu či zemi existují nové formy otroctví, ačkoli víme, že jsou metlou skoro všech zemí.“
- konstatoval papež a pokračoval: „Je to otázka sociálního svědomí a týká se zvláště státního i mezinárodního zákonodárství:
„Je třeba hledat vhodné způsoby postihu těch, kdo mají spoluvinu na tomto nelidském trhu. Jsme povoláni zlepšovat způsoby sociálního osvobozování a inkluze jeho obětí a uzpůsobit také zákony azylového práva. Je třeba větší uvědomělosti občanských představitelů, pokud jde o tíži této tragédie, která představuje úpadek lidstva. Častokrát, vskutku častokrát jsou tyto nové formy otroctví chráněny institucemi, které by měly chránit populaci před těmito zločiny.“
Petrův nástupce vyjádřil uznání Papežské akademii sociálních věd, která si vytkla za cíl odhalit tyto nové formy otroctví, hlouběji poznat jejich mechanismy a přispět k jejich vykořenění.
„Jako křesťané se cítíte interpelováni horským kázáním Pána Ježíše a také protokolem z Matoušova evangelia, podle kterého budeme na konci svého života souzeni… „Cokoli jste učinili jednomu z těchto nejmenších bratří, mně jste učinili – říká Pán (Mt 25,40).“
Papež nabídnul také historický pohled a připomněl počátek 17. století, kdy se právě v křesťanském prostředí bohužel znovu začalo šířit otroctví a získávat si určitou sociální aprobaci. Tehdy se objevil svatý Petr Klaver, kterého oslovila zmíněná pasáž Matoušova evangelia, a pocítil povolání stát se „otrokem otroků“. Ještě před ním, ve 12. století, to byl zakladatel řádu trinitářů svatý Jan z Mathy, který vykupoval lidi z otroctví, zejména válečné zajatce v zemích s nekřesťanskou kulturou. Potom papež poukázal na pozitivní historický vliv křesťanství vedoucí k odstranění této sociální metly.
„Víme, že otroctví jakožto sociální struktura bylo v dějinách zrušeno v přímém důsledku šíření osvobozujícího poselství, které světu přinesl Kristus plností milosti, pravdy a lásky a programem svých blahoslavenství. Postupné uvědomování si tohoto poselství během dějin je dílem Kristova Ducha a jeho darů udělovaných světcům i mnoha mužům a ženám dobré vůle, kteří se nehlásí k náboženské víře, ale usilují o povznesení lidství.“
V samotné závěru své promluvy pak papež František řekl:
„Světlo evangelia vede každého, kdo se dává do služeb civilizace lásky, v níž mají Blahoslavenství sociální dopad a reálně zahrnují i ty neposlednější. Pozemskou obec je zapotřebí vytvářet ve světle Blahoslavenství a kráčet tak vstříc nebi spolu s těmi nejmenšími a posledními.“
Řekl Svatý otec čtyřiceti pěti členům Papežské akademie sociálních věd na závěr jejího plenárního zasedání.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
