Vatikán.
Velkopáteční křížová cesta v římském Koloseu se nesla ve znamení pronásledovaných křesťanů. Rozjímání ke čtrnácti zastavením letos napsal emeritní biskup italské diecéze Novara, známý kazatel a exercitátor Renato Corti. Petrův nástupce pobožnost prožíval v hlubokém usebrání a v jejím závěru spatra pronesl tato slova:
„Ukřižovaný a vítězný Ježíši, tvá křížová cesta zahrnuje celý tvůj život, vyjevuje tvou poslušnost k Otcově vůli, uskutečňuje tvou nekonečnou lásku k nám, hříšníkům, je důkazem tvého poslání a definitivním dokonáním zjevení a dějin spásy.
Tíha tvého kříže nás osvobozuje od našich břemen. Při pohledu na tvou poslušnost Otcovy vůle si všímáme své vzpoury a neposlušnosti.
V tobě, jehož vlastní lidé prodali, zradili a ukřižovali, spatřujeme svou každodenní zradu a obvyklou nevěrnost.
Ve tvé nevinnosti, neposkvrněný Beránku, pohlížíme na svou vinu. Ve tvé zpolíčkované, poplivané a znetvořené tváři vidíme hrubost svých hříchů. V krutosti tvého umučení zříme krutost svého srdce a svých činů. Ve tvém pocitu opuštěnosti pohlížíme na všechny lidi, které opustily rodiny a společnost, kterým se nedostává pozornosti a solidarity. Ve tvém obětovaném, potrhaném a trýzněném těle spatřujeme těla svých bratří, která jsou opuštěna podél ulic, zohyzděná naší nedbalostí a lhostejností.
Ve tvé žízni, Pane, vnímáme žízeň tvého milosrdného Otce, který v tobě toužil obejmout celé lidstvo, odpustit mu a spasit je.
V tobě, Božská lásko, spatřujeme své bratry, kteří jsou ještě dnes pronásledováni, popravováni a křižováni pro svou víru v tebe, a to před našima očima a často za našeho spoluvinného mlčení.
Vtiskni, Pane, do našich srdcí víru, naději, lásku a bolest nad našimi hříchy. Veď nás k pokání za naše hříchy, které tě přibily na kříž. Přiveď nás k tomu, abychom své obrácení, pronášené slovy, proměnili v konverzi života a skutků.
Veď nás k tomu, abychom v sobě uchovávali živou vzpomínku na tvou zuboženou tvář, a tak nikdy nezapomínali na nesmírnou cenu, kterou jsi zaplatil za naše vysvobození. Ukřižovaný Ježíši, posilni v nás víru, aby se nehroutila před pokušením. Obnov v nás naději, aby se nevytrácela, když se vydáváme za světskými svody. Opatruj v nás lásku, aby se nedávala klamat zkažeností a zesvětštěním. Nauč nás, že kříž je cestou ke vzkříšení. Nauč nás, že Velký pátek je cestou k velikonočnímu světlu. Nauč nás, že Bůh nikdy nezapomíná na žádné ze svých dětí a že jej nikdy neunaví odpouštět a objímat nás v jeho nekonečném milosrdenství. Nauč nás však také, aby nás neunavovalo prosit o odpuštění a věřit v Otcovo bezmezné milosrdenství.“
Duše Kristova, posvěť mě.
Tělo Kristovo, zachraň mě.
Krvi Kristova, napoj mě.
Vodo z boku Kristova, obmyj mě.
Umučení Kristovo, posilni mě.
Dobrý Ježíši, vyslyš mě.
Ve svých ranách ukryj mě.
Nedopusť, abych se odloučil od tebe.
Před zlým nepřítelem ochraň mě.
V hodině mé smrti zavolej mě.
A dej, ať přijdu k tobě,
abych tě s tvými svatými chválil navěky.
Amen. “
Po závěrečném požehnání ještě Svatý otec doplnil:
„A nyní se vraťme domů se vzpomínkou na Ježíše, jeho umučení a jeho velkou lásku. A také s nadějí na jeho radostné Zmrtvýchvstání.“
Zakončil papež František včerejší velkopáteční pobožnost křížové cesty u římského Kolosea.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
