Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. V Itálii je v poslední době vyvíjen rostoucí tlak na občany v oblasti lidské intimity a hodnot rodinného života prostřednictvím exekutivní i zákonodárné moci směrem k povinnému přijímání a praktikování ideologií odporujících zdravému rozumu zejména zaváděním genderové výchovy dětí. Na otázku, zda se tak dnešní politika dopouští ideologické manipulace, odpovídá generální sekretář Italské biskupské konference, mons. Nunzio Galantino:

„Všichni mají na očích, že se jedná o ideologickou manipulaci určitých témat. Ta mají svoji váhu a je třeba na ně brát zřetel. Mám na mysli některá individuální práva. Každý však vidí, že jde o určitý druh ideologické agrese, ideologického podmiňování a tedy vůli zavést vládu jediného myšlení v určitých specifických bodech, např. genderovou výchovu. Faleš spočívá v pokusu o zavádění genderové ideologie pod záminkou výchovy k toleranci, výchovy k pokojnému soužití a tedy závazku větší vlídnosti ve vztahu jinakosti. Ve skutečnosti je to jakýsi paklíč, kterým má být do škol zavedena koncepce, jež rozkládá lidskou osobu a destabilizuje lidství. Je hluboce dvojsmyslná. Předně je třeba říci, že bych byl první, kdo říká: »Ano. Je zapotřebí diskutovat a pochopit, co znamená vyhýbat se intoleranci.« Pokud však někdo přichází, aby na kulturním poli nabízel otrávené sousto, pak je třeba mu říci, že je to kulturní nepoctivost.“

Dále je tu také otázka partnerských svazků…

„Partnerské svazky se představují na jiné úrovni. Zde došlo ke směšování individuálních práv, která jsou nezadatelná, a snahy učinit z těchto individuálních práv cestu k realizaci obecného dobra. Tady nesouhlasíme. Nesouhlasíme z mnoha důvodů. Také proto, že mluvíme o realitě rodiny, založené na manželství otce a matky, a o dětech, a to je realita zaručená Ústavou. Kdokoli tedy činí kroky vedoucí za a nebo mimo tuto realitu, snaží se ji rozložit zevnitř, a dopouští se podle mého názoru „konstitucionálního šikanování“. Je to na pováženou tím více, dopouštějí-li se toho ti, kdo jsou veřejnými ručiteli Ústavy.“

Proč má podle vás vláda a parlament potíže vnímat problematiku rodin a vytvářet opatření, která by rodinám pomohla?

„Jsou si dobře vědomi toho, co dělají, a – tak se to aspoň zvnějšku jeví – velmi dobře vědí, že pouze přisvědčují určitým lobby. Tečka.“

Došlo tedy k jakémusi zlomu mezi lidem a politiky…

„Našim politikům by mělo trošičku dělat starosti, že investují energii – nevím, zda kulturní, protože kultury v tom vidíme poskrovnu - investují především čas do argumentů, které jsou – opakuji – důležité pro pár lidí, možná pro početně značnou skupinu, ale které nejsou problémem, se kterými se nyní lidé opravdu potýkají.“

V souvislosti s událostmi v Paříži rostou obavy, zda nebude zpochybněna možnost integrace odlišných kultur a národů. Co si o tom myslíte?

„Tento problém spatřuji na kulturní rovině. Došlo k tomu, že v souvislosti s určitým výrazem svobody někdo prohlásil: »Ne. Tvoje svoboda končí tam, kde začíná moje citlivost.« Bylo to však řečeno špatně, velmi špatně, protože to, co se stalo v Paříži je kruté. Je absolutně nepřípustné zabíjet! Postoj Charlie Hebdo, který žádá svobodu vyjadřování, je nedotknutelný. Dávejme si však pozor, protože »Já nejsem Charlie«, pokud je nedotknutelná svoboda zaměněna za žádoucí satyru a neúnosnou vulgaritu. Tam k tomu došlo. Dodal bych k tomu, že je to záležitost kulturních mravů. Ten kdo uplatnil svoji svobodu, byl zabit, a díky Bohu jsme řekli, že k tomu nesmí docházet! Podívejme se však, co by se stalo např. v Itálii, kdyby si někdo dovolil - jako to nyní já činím tady – dobírat si primátora Říma za to, že zavedl registr partnerských svazků. Budu napomenut a zesměšněn. Řekli jsme, že svobody je zapotřebí a je třeba ji zaručit. Já nemám svobodu říci, že záležitost genderové výchovy považuji za násilí, nebo dokonce za diktaturu jediného myšlení. Nemohu to říci! Říci primátorovi Říma Marinovi, že v tom prostředí, ve kterém zavedl registraci partnerských svazků se kdysi řešily „chléb a hry“, přičemž lidé dnes hledají chléb v charitních jídelnách či v nekatolických dobročinných institucích, zatímco hry hledají na magistrátě… kdybych to řekl, skončím na pranýři. Proto říkám, dávejme si pozor, protože zde se používá dvojích či trojích vah a spousta jiných měřítek podle lobby, kterým se slouží, a podle logiky, kterou si kdo zvolí.“

Komentuje mons. Nunzio Galantino, generální sekretář Italské biskupské konference, dění na italské politické scéně.

(mig)