Řím.
Firmy Apple a Facebook nabízejí svým zaměstnankyním nový zaměstnanecký bonus. Jde o zdravotní pojistku, která umožňuje odebrání vaječných buněk a jejich zmrazení pro budoucí těhotenství. Podle gigantů ze Sillicon Valley se tak ženám nabízí jedinečná možnost, jak naložit s těhotenstvím, které by se mohlo stát překážkou v nastartované kariéře. Podle profesora
Alberta Gambiniho z římské Evropské univerzity se naopak člověk redukuje na pouhý předmět.
”V okamžiku, kdy se zmrazí vaječné buňky, případné těhotenství se odkládá na neurčitou budoucnost. To vypovídá mnohé o tom, co technologicky vyspělý trh očekává od svých zaměstnanců. Vnímá je spíše jako pracovní sílu než lidi z masa a kostí, kteří jsou připraveni na příchod dětí. Velká část zaměstnanců se takovýmto návrhům podřizuje. Otevírají se před námi skutečně skličující kulturní horizonty.”
Firmy tu mluví o zaměstnaneckém bonusu, jako může být půjčka na auto nebo třeba masáž…
”Ve světě byznysu, kde je mateřství pro firmu zátěž, je normální, že se z něj stává “výrobek” na úrovni jakékoliv jiné volnočasové aktivity. V pozadí samozřejmě stojí téma náhradního mateřství. To, co je na mateřství jaksi “mrzuté”, raději přenecháváme jiným a kupujeme si už narozené dítě, dítě na klíč. A nejenom – jsou tu i další úvahy. Dokud je žena mladá, je třeba ji využít k práci v těchto obrovských nadnárodních podnicích, v pokročilejším věku je z ní odpad. A dítě? Z něj se namísto osoby, které přísluší práva, stává předmět nejrůznějších přání.”
Jmenované podniky ovšem na druhé straně dávají 4 tisíce dolarů za narození každého dítěte a 15 tisíc dolarů na léčbu neplodnosti.
”To je marketingový tah. Je jasné, že se firmy nemohou plně zaměřit na něco, co by nešlo dohromady s veřejným míněním. Tuto snahu o prorodinnou politiku ovšem zcela vyvracejí případy, jaké jsme právě zmínili, tedy hrazené zmrazování vaječných buněk. Tvrdím, že není náhodou, že se tyto kauzy týkají právě firem, produkujících digitální technologie. Tyto podniky jsou velice oslabené na kulturní a hodnotové úrovni, neopírají se o tradici. Jsou vázány na pragmatismus činu a na uspokojení bezprostředních potřeb, přičemž tyto potřeby nemusí být vždy důstojné, jak jsme viděli. Musíme si tedy přát, aby do počítačového světa proniklo více kultury – kultury s velkým K, která se inspiruje hodnotami, vázanými na člověka.”
Soudí pro Vatikánský rozhlas italský právník a odborník v oblasti bioetiky.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
