Prorok Izaiáš a evangelium dnes podávají obraz vinice Páně. Tato vinice je Pánův „sen“, plán, který uskutečňuje s veškerou Svojí láskou jako rolník starající se o svoji vinici. Vinná réva je rostlinou, která vyžaduje značnou péči.
„Snem“ Boha je Jeho lid. Zasadil jej a s láskou a trpělivostí jej kultivuje, aby se stal svatým lidem přinášejícím hojnost dobrých plodů spravedlnosti.
Avšak ve starozákonním proroctví, stejně jako v Ježíšově podobenství se tento Boží sen hatí. Izaiáš říká, že tolik milovaná a pěstěná vinice „plodila pláňata“ (Iz 5,2.4), zatímco Bůh „čekal spravedlnost, a hle – nepravost, čekal právo, a hle – bezpráví“ (Iz 5,7). V evangeliu jsou to rolníci, kteří hatí Boží plán, nekonají svoji práci a místo toho sledují svoje zájmy.
Ježíš se obrací svým podobenstvím na velekněze a starší lidu, tedy na ty moudré, na vládnoucí třídu. Zvláště jim Bůh svěřil Svůj „sen“, to znamená Svůj lid, aby jej kultivovali, opatrovali jej a střežili před divokou zvěří. Takový je úkol vládců lidu, totiž pěstovat tuto vinici svobodou, tvořivostí a přičinlivostí.
Ježíš však říká, že rolníci se vinice zmocnili a svojí chtivostí a pýchou s ní zamýšlejí udělat, co se líbí jim, čímž odnímají Bohu možnost uskutečnit Jeho sen o lidu, který si vybral.
Pokušení chtivosti se vyskytuje neustále. Nacházíme jej také ve velkém Ezechielově proroctví o pastýřích (kap. 34), které komentuje svatý Augustin ve známé promluvě, kterou jsme četli v liturgii hodin. Chtivost peněz a moci. Aby zasytili tuto chtivost, nakládají špatní pastýři na bedra lidí nesnesitelná břemena, kterých se sami nedotknou ani prstem (Mt 23,4).
Také my na biskupské synodě jsme povoláni pracovat na Pánově vinici. Zasedání biskupské synody neslouží k diskusi o krásných a originálních idejích nebo k tomu, aby se ukázalo, kdo je nejvíce inteligentní. Slouží lepší kultivaci a péči o Pánovu vinici, spolupráci na Jeho snu, na Jeho dobrotivém plánu s Jeho lidem. V tomto případě nás Pán žádá, abychom se starali o rodinu, která je od počátku integrální součástí Jeho dobrotivého plánu s lidstvem.
My všichni jsme hříšníci a také my můžeme mít pokušení „zmocnit“ se vinice kvůli chtivosti, která v nás - lidských bytostech - nikdy nechybí. Boží sen se vždycky střetává s pokrytectvím některých Jeho služebníků. Pokud se nenecháme vést Duchem svatým, můžeme Boží sen zhatit. Duch nás obdařuje prozíravostí, která překračuje vědění, abychom s opravdovou svobodou a pokornou tvořivostí velkodušně pracovali.
Synodní bratři, k dobré kultivaci a péči o vinici je zapotřebí, aby naše srdce a naše mysl byla opatrována v Ježíši Kristu „Božím pokojem, který převyšuje všechno pomyšlení“(srov. Flp 4,7). Takto budou naše myšlenky a naše plány odpovídat Božímu snu, jímž je vytvoření svatého lidu, který patří Jemu a který ponese ovoce Božího království (srov. Mt 21,43).
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie