Nový portál Vatikánského rozhlasu

Libye. Apoštolský vikář Tripolisu, mons. Innocenzo Martinelli, informoval zpravodajskou agenturu Fides o situaci v hlavním městě, kde ozbrojené skupiny Misráta a Zintán bojují o kontrolu místního civilního letiště a dalších klíčových míst. „Do pondělního rána jsme slyšeli výbuchy a bombardování, nyní nastal klid“, sdělil katolický biskup. Nedostatek pohonných hmot ovšem vede k častým výpadkům elektrického proudu, které mohou trvat šest až deset hodin, dodal apoštolský vikář. Podle františkánského biskupa napomáhá situace v Libyi asketickému životu a odpoutanosti od hmotných statků. „Tedy, řečeno se sv. Františkem, vede k dokonalé a pravé radosti“, soudí mons. Martinelli.

Již beztak nevelká křesťanská komunita se stále zmenšuje. „Kostely se vyprazdňují, ale dosud zde zůstává společenství asi tří set až čtyř set věřících. Jsou to zejména Afričané a Filipínci, kteří pracují ve stavebnictví. Také my se snažíme vytrvat, abychom poskytovali duchovní službu těmto našim bratřím“, uzavírá apoštolský vikář Libye a vyzývá: „Prosím všechny věřící, aby se na přímluvu Panny Marie modlili za Libyi. Pouze modlitba nám může dodat sílu k překonání těchto okamžiků.“

Střety ozbrojených frakcí negativně dopadají na množství afrických uprchlíků, kteří v Tripolisu čekají na tranzit do Evropy a nechtěně se ocitají ve válce. O jejich situaci pro Vatikánský rozhlas referuje O. Mussie Zerai, předseda nevládní organizace Habeshia.

„Bohužel jsou tady tisíce uprchlíků ze subsaharské Afriky, kteří se musí války účastnit – muži jsou často nuceni k přenášení munice. Je tu hodně mrtvých a zraněných. Ženy a děti doslova umírají hladem. Pouze v hlavním městě je 350 lidí na nekrytém sportovním hřišti, kteří už několik dní nedostávají jídlo. Nemocnice v Tripolisu, Misrátě a Sebhe kolabují pod přílivem zraněných. Je tu nedostatek chirurgů, a lidé jsou tak ponecháni napospas osudu. V případech gangrény to vede k amputacím, což je případ jednoho chlapce, který snil o jiném životě, a nyní přišel o nohu. Jiná dívka je zase upoutána na lůžko s přeraženou páteří. Potřebovala by chirurgické ošetření v Tripolisu, ale cesta je příliš nebezpečná. To je situace, ve které uprchlíci denně žijí!“

Africká unie není schopná civilisty ochránit, podotýká eritrejský kněz. Apeluje proto na Evropskou unii, aby se zajímala o africké uprchlíky v Libyi.

„Všichni ostatní lidé – tedy zaměstnanci západních států – byli po opětovném vypuknutí války z Libye evakuováni. Mezinárodní společenství by mělo vypracovat plán na evakuaci i ostatních uprchlíků, a to i do sousedních zemí. Pokud se tito uprchlíci z Tripolisu vydají do Tuniska, zastaví je na hranicích a vrátí zpět. Jsou tu uvězněni.“

Zodpovědnost Evropy na libyjském politickém chaosu potvrzuje Arturo Valvelli, odborný pracovník milánského Institutu mezinárodních politických studií.

„Předpoklad, že by se libyjská situace mohla v krátké době stabilizovat, se už dávno vytratil. Nikoli všechny síly ve hře uznaly nový parlament, o jeho nelegitimnosti jsou naopak přesvědčeny Muslimské bratrstvo a skupiny Misráta. Je tedy nutné tyto síly získat pro to, aby se zapojily do národního dialogu, vedoucího k nové sociální dohodě, což ovšem vyžaduje dlouhou dobu. Evropa tu ztratila hodně času, protože se o Libyi začala zajímat teprve letos, tedy příliš pozdě. Evropa nese velkou zodpovědnost za politickou a vojenskou situaci v zemi, a tudíž by na sebe měla vzít také zodpovědnost za humanitární krizi, spojenou s migrací.“

Míní italský znalec mezinárodních vztahů.

(jag)