Vatikán.
Nejméně 15 městeček a vesnic na rozlehlé Ninivské planině padlo do rukou džihádistů tzv. Islámského státu a vyvolalo masový útěk místní populace. Desítky tisíc uprchlíků přicházejí do Irbílu v Kurdistánu. Většinou jde o křesťany. Vatikánskému rozhlasu popisuje situaci don Benham Benoca, rodák z Ninivské planiny:
„Pocházím z městečka Bartella, poblíž Karamesh a Qaraqosh, kterých se zmocnili islamisté. Jsou to velmi starobylá města založená 600 let před Kristem, jejichž obyvatelstvo je původní. Dnes jsou prázdná. Do Erbilu, kde nyní jsem, přicházejí uprchlíci. Jsou jich tisíce a tisíce. Je těžké mít přehled o přesných počtech, ale bude jich asi kolem 40 tisíc. Ujímají se jich zdejší lidé, farnosti a diecéze Irbíl. Neexistuje zatím žádná organizovaná asistence např. ze strany OSN. Situace se zhoršuje každým dnem. Mnozí lidé jsou na ulicích, na slunci. Dnes je 45 stupňů ve stínu. Představte si kolik je na slunci. Není pro ně už místo v domech a kostelech. Museli odejít ze svých domovů, aniž by si mohli něco vzít s sebou. Nemají jídlo, šaty, nic.. Většinou nemají ani pasy, protože jim je sebrali teroristé. Bez dokumentů ovšem nemohou odejít ze země a nemohou se volně pohybovat ani v Iráku. Těžkosti jsou tedy veliké nejenom humanitárního typu. To co se děje tady v Iráku lze označit za náboženskou persekuci či přímo za genocidu populace, která dnes mizí z povrchu země.“
Sděluje telefonicky otec Benoca z Kurdistánského města Irbíl, do kterého se uchýlili uprchlíci z Ninivské planiny vyhnaní teroristy tzv. Islámského státu.
Těsně po tomto telefonátu letectvo Spojených států bombardovalo pozice teroristů, kteří se mezitím zmocnili přehradní nádrže, jejímž zničením by mohli vážně ohrozit životy obyvatel Mosulu i Bagdádu. Letectvo začalo na území, kde jsou uprchlíci, také shazovat první humanitární pomoc.
Arcibiskup Silvano Tomasi, stálý pozorovatel Apoštolského stolce při Radě OSN pro lidská práva komentuje zásah Spojených států amerických:
„Je zřejmé, že existuje naléhavá potřeba bránit také fyzicky křesťany na severu Iráku a zajistit pro ně humanitární pomoc, protože děti i staří umírají z nedostatku vody a potravin. Je zapotřebí zasáhnout dříve než bude pozdě. Desítky a desítky tisíc uprchlíků z Ninivské planiny si žádají humanitární intervenci. Utekli jen s tím, co měli na sobě. Potřebují tedy pomoc. Snad je v této chvíli nutná i vojenská akce, ale mám za to, že je třeba zejména přestat dodávat zbraně a peníze fundamentalistům. Země, které je mlčky podporují, musí být odhaleny a přestat s touto podporou, která nakonec neprospívá ani křesťanům, ani muslimům.“
Podobně jako arcibiskup Tomasi vidí situaci i apoštolský nuncius v Iráku:
„Situace není jednoduchá. Hlavním problémem jsou zbraně. Ptám se, jak je možné, že tito lidé, které jsou obecně považovány za teroristy, mají tak sofistikované zbraně. Nevyrábějí zbraně a musí se k nim tedy nějak dostat. Myslím, že tady jde především o selhání tzv. intelligence, tedy zpravodajských bezpečnostních služeb. Toto je hlavní bod. Je třeba zastavit anebo lépe kontrolovat tento aspekt, jinak to nikdy neskončí.“
Říká arcibiskup Giorgio Lingua.
Včera vyslal papež do Iráku svého zvláštního vyslance, kardinála Fernanda Filoniho, prefekta Kongregace pro evangelizaci národů, bývalého nuncia v Iráku z doby, kdy tuto zemi napadla vojska Spojených států a NATO.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
