Vatikán.
„Reforma církevních struktur vyžaduje pastorální konverzi,“ neboť „dobré církevní struktury jsou užitečné, když je v nich život, který je oduševňuje, podpírá a je jejich měřítkem“, napsal Petrův nástupce v exhortaci
Evangelii gaudium (č.27) (č.26-27). Reforma římské kurie je na pořadu dne a kardinál Francesco Coccopalmerio navrhuje, aby se začalo právě odtud, tedy od „autentické, stálé a především duchovní formace všech pracovníků kurie: laiků, kněží i biskupů“. Předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů to mimo jiné přibližuje rozhovoru pro deník L´Osservatore Romano (24.7.).
Římská kurie, tvrdí italský kanonista, je evidentně složitým organismem, který potřebuje být neustále monitorován a pokud je to nezbytné, tak rovněž korigován a aktualizován. Kurie není a nemůže být mocenskou strukturou v protikladu k papeži, protože za takovéhoto předpokladu by neměla vůbec žádný smysl. Kurie je naopak služebnou strukturou, která pomáhá papeži v jeho službě všeobecné církvi, diecézím, pastýřům i věřícím. Římská kurie není autonomní, nemá svoje vlastní aktivity, nýbrž je vztažena k papeži, jehož aktivity jsou jejími aktivitami a kterému je pomáhá uskutečňovat. Poněvadž jsou však pole aktivit četná a také velmi odlišná, uspořádala apoštolská konstituce Pastor bonus (28.června 1988) kurii do různých odborů a každému určila jeho specifickou kompetenci, papežovu aktivitu, v níž mu pomáhá. K tomu musí být kurie způsobilá, musí být kvalifikované osoby i struktury, z nichž se skládá. To je zásadní povaha kurie, má-li papeži skutečně optimálně pomáhat plnit jeho četné aktivity, jimiž slouží všeobecné církvi. Nyní je zřejmé, že je třeba přizpůsobit tuto složitou strukturu měnícím se požadavkům dnešní církve a dnešního světa. Velmi chci zdůraznit, že kromě jiných věcí, které by bylo možné v této souvislosti uvést, je nezbytná stálá formace, zejména duchovní povahy, a to všech kuriálních pracovníků: laiků, kněží i biskupů.
Kardinál Coccopalmerio byl kromě reformy církevních struktur tázán také na případy porušení církevní disciplíny v souvislosti s případy sexuálních deliktů kněží a na to, zda biskupové disponují potřebnými kanonickými nástroji, aby mohli zakročit.
Biskupové dnes mají po ruce všechny nástroje potřebné k zákroku, říká italský kardinál a pokračuje: Problém není v zákonných prostředcích, které jsou k dispozici, jako spíše ve znalosti těchto nástrojů a jejich správné aplikaci. Někdy biskupové neznají dobře kanonickou trestní proceduru a ocitají se v nesnázích. Právní nástroje však existují, ale je nutné jim správně rozumět a náležitě je aplikovat… Pokud však v praxi pastýř na delikt nereaguje uvalením trestu, pak se může zdát, že souhlasí se spáchaným zlem. Delikt nutně vyžaduje odsouzení, reakci. Církev nemůže zůstat nečinná, musí zaujímat postoj, protože jinak by to vypadalo, že souhlasí se zlem. Trest má navíc další účel, totiž pohnout pachatele deliktu ke konverzi.
Předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů odpověděl také na otázku, spojenou s tématem podzimní biskupské synody o rodině a týkající se zvyšujícího se počtu žádostí o anulaci manželství a především eventuálního zkrácení doby potřebné k jejich vyřízení.
Je zajisté žádoucí, aby byla urychlena procedura, která vede k prohlášení o neplatnosti manželství, říká kardinál Coccopalmerio. Jakékoli vylepšení je potřebné, avšak musí přitom být vždycky zachován podstatný účel této procedury, jímž je hledání pravdy. Musí být rozpoznáno, zda je dané manželství platné či nikoli. Činíme kroky vpřed. Uvažujeme již delší čas ve zvláštní komisi naší rady o možnosti zeštíhlit tuto proceduru. Nedošli jsme zatím k uspokojivým výsledkům, ale identifikovali jsme dvě hypotetická řešení. Jednak redukovat stupně soudního řízení, byť to sám nepovažuji za vhodné, anebo prosadit jediného soudce namísto soudního senátu. Opakuji však, že jsou to jenom dvě prozatímní hypotézy, které je třeba prohloubit. A bude se pravděpodobně muset také utvořit nějaká forma přímého zákroku biskupa, který by v některých případech mohl proceduru uspíšit, říká kardinál Francesco Coccopalmerio v rozhovoru otištěném ve vatikánském deníku L´Osservatore Romano.
(mig)