Vatikán.
V sobotu večer přišel papež František do Vatikánských zahrad k Lurdské jeskyni, kde na něho čekala skupina mladých lidí římské diecéze, kteří společně hledají a rozlišují svoje duchovní povolání. Tradice těchto setkání s papežem v předvečer slavnosti sv. Petra a Pavla vznikla za Benedikta XVI. před několika lety a František v ní pokračuje. Papeže ve Vatikánských zahradách přivítal vikář římské diecéze, kardinál Vallini. Potom Svatý otec spontánně oslovil přítomné a mimo jiné řekl:
„Když mi nějaký křesťan říká, ne že by neměl rád, ale že Matku Boží nevyhledává a nemodlí se k Ní, pociťuji smutek. Vzpomínám si, že jsem jednou, téměř před čtyřiceti lety, byl v Belgii na jednom sympoziu a byli tam jedni manželé, katecheti, oba byli univerzitními profesory. Byli tam i s dětmi, krásná rodina! Mluvili velmi pěkně o Ježíši Kristu. V určité chvíli jsem jim řekl: „A co mariánská zbožnost?“ – Řekli: „My už jsme překonali tuto etapu. Známe Ježíš Krista natolik, že nepotřebujeme Matku Boží.“ A mne napadlo v mysli i srdci: „Ubozí sirotci!“
Tak je to. Křesťan bez Matky Boží je sirotkem. Křesťan bez církve je také sirotkem. Křesťan potřebuje tyto dvě ženy, matky, dvě panny: církev a matku Boží. Pro určení správnosti křesťanského povolání je třeba udělat si takový test a zeptat se: „Jaký je můj vztah k těmto dvěma matkám? K Matce církvi a Matce Marii? To není nějaká „zbožná“ myšlenka. Nikoli, je to čirá teologie. Toto je teologie. Jaký je můj vztah k církvi, k mé matce církvi, ke svaté matce církvi hierarchické? A jaký je můj vztah k Matce Boží, která je mojí maminkou, mojí matkou?
To prospívá: nikdy ji neopustit a nikdy nejít sami. Přeji vám dobrou cestu rozlišování. Pro každého z nás má Pán povolání, ono místo, kde On chce, abychom žili. Je však třeba jej hledat, nalézt a pak pokračovat, jít dál.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
