Na slavnost
Božího Těla slavíme Ježíše, „chléb živý, který sestoupil z nebe” (
Jan 6,51), chléb našeho hladu po věčném životě, sílu k naší cestě. Děkuji Pánu, který mi dnes umožnil slavit Boží Tělo s vámi, bratry a sestrami církve v Cassano allo Jonio.
Dnešní slavností církev chválí Pána za dar eucharistie. Zatímco na Zelený čtvrtek konáme památku jejího ustanovení na Poslední večeři, dnes převažuje díkůvzdání a klanění. V tento den se koná tradiční procesí s Nejsvětější svátostí. Adorovat Ježíše v eucharistii a putovat s Ním. To jsou dva neoddělitelné aspekty dnešní slavnosti, které utvářejí celý život křesťanského lidu, lidu, který se klaní Bohu, lidu, který putuje, nestojí, ale putuje.
Především jsme lidem, který se klaní Bohu. Klaníme se Bohu, který je láska a který v Ježíši Kristu dal sebe samého za nás, obětoval se na kříži, aby odčinil naše hříchy, mocí této lásky vstal z mrtvých a žije ve své církvi. Nemáme jiného Boha než Jeho! Pokud je adorování Boha nahrazeno adorováním peněz, otevírá se cesta ke hříchu, osobním zájmům a svévoli. Kdo se neklaní Bohu, začne se klanět zlu, jako ti, kdo žijí zločinem a násilím. Vaše tak krásná země nese znamení a důsledky tohoto hříchu! Je to ´ndrangheta! Adorace zla a pohrdání obecným dobrem. Toto zlo je třeba potírat a odstraňovat! Je třeba mu říci ne! Vím, že církev je velmi zapojena do výchovy svědomí a musí se snažit stále více, aby mohlo převážit dobro. Prosí nás o to naše děti, prosí nás naši mladí, kteří potřebují naději. K odpovědi na tyto požadavky nám může pomáhat víra. Ti, kteří se ve svém životě vydali touto cestou zla, jako jsou mafiáni, nejsou ve společenství s Bohem, exkomunikují se.
Dnes to vyznáváme s pohledem obráceným k Božímu Tělu, ke svátosti oltářní. Touto vírou se zříkáme satana a všech jeho svodů; zříkáme se idolů peněz, samolibosti, pýchy, moci a násilí. My křesťané se nechceme klanět ničemu a nikomu na tomto světě než Ježíši Kristu, který je přítomen ve svaté eucharistii. Možná si ne vždy uvědomujeme až do hloubky, co toto naše vyznání víry znamená, jaké důsledky má nebo by mělo mít.
Tato naše víra v reálnou přítomnost Ježíše Krista, pravého Boha a pravého člověka, v proměněném chlebu a vínu, je opravdová, pokud se snažíme jít za Ním a s Ním. Klanět se a putovat: lid, který se klaní, je lidem, který putuje. Putuje s Ním a za Ním a uskutečňuje Jeho přikázání, tedy to, které dal učedníkům právě při Poslední večeři: „Jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte i vy“ (Jan 13,34). Lid, který se klaní Bohu v eucharistii, je lidem, který putuje v lásce. Klanět se Bohu v eucharistii, putovat s Bohem v bratrské lásce.
Dnes jsem zde jako římský biskup, abych vás utvrdil nejenom ve víře, ale také v lásce, doprovodil vás a povzbudil vás na vaší cestě s Ježíšem Láskou. Chci vyjádřit svoji podporu biskupovi, kněžím a jáhnům místní církve a také a eparchii Lungro, která má bohatou řecko-byzantskou tradici. Ale vztahuji to na všechny pastýře a věřící církve v Kalábrii, odvážně usilující o evangelizaci a prosazující životní styly a iniciativy, které kladou do středu potřeby chudých a posledních. A vztahuji to také na občanské představitele, kteří se snaží žít politické a správní nasazení ve službě obecnému dobru.
Vybízím vás všechny, abyste dosvědčovali konkrétní solidaritu s bratřími, zvláště těmi, kteří nejvíce potřebují spravedlnost, naději a něhu. Ježíšovu něhu, eucharistickou něhu, onu tak líbeznou, bratrskou a čirou lásku. Díky Bohu existuje mnoho znamení naděje ve vašich rodinách, farnostech, sdruženích a církevních hnutích. Pán Ježíš nepřestává ve svém putujícím lidu vzbuzovat gesta lásky! Konkrétním znamením je Projekt Policoro pro mladé lidi, kteří usilují o vytváření pracovních možností pro sebe a pro druhé. Mnohokrát jsem již řekl a opakuji to znovu: Vy, drazí mladí, nenechte si ukrást naději! Klaněním se Bohu ve svých srdcích a ustavičným spojením s Ním se dokážete stavět proti zlu, nespravedlnostem a násilí za pomoci dobra, pravdy a krásy.
Drazí bratři a sestry, eucharistie nás společně shromáždila. Tělo Páně nás sjednocuje, činí z nás jednu rodinu, Boží lid shromážděný kolem Ježíše, Chleba života. Co jsem řekl mladým, říkám všem: budete-li se klanět Kristu a putovat za Ním a s Ním, vaše diecézní církev a vaše farnosti porostou ve víře a v lásce, v radosti z evangelizace. Budete církví, v níž otcové, matky, kněží, řeholníci, katecheté, děti, staří i mladí putují bok po boku, podporují se, pomáhají si a mají se rádi jako bratři zejména v těžkých chvílích.
Maria, eucharistická Žena, kterou ctíte v mnoha svatyních, zejména v Castrovillari, vás na této cestě víry předchází. Kéž vám neustále pomáhá, abyste zůstali sjednoceni a aby Pán také vaším svědectvím nadále dával život světu.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie
odeslat článek
vytisknout článek
