Vatikán.
Náboženská svoboda byla tématem mezinárodního sympozia, jehož účastníky přijal dnes papež František. Ten ve své promluvě poukázal na „jeden z nejdůležitějších dokumentů Druhého vatikánského koncilu –
Dignitatis humanae – O náboženské svobodě.“
„Rozum rozpoznává v náboženské svobodě základní právo člověka, které odráží jeho nejvznešenější důstojnost, totiž možnost hledat pravdu a přilnout k ní, a také neodmyslitelnou podmínku rozvinutí vlastního potenciálu. Náboženská svoboda se netýká jenom myšlení a soukromého kultu. Je to svoboda žít – soukromě i veřejně - podle etických principů odpovídajících nalezené pravdě. Je to velká výzva v globalizovaném světě, kde slabé myšlení, jež je určitou nemocí, snižuje obecnou etickou úroveň a ve jménu falešného pojmu tolerance pronásleduje ty, kteří brání pravdu o člověku a její etické důsledky.“
Papež zdůraznil, že státní i mezinárodní právní řády jsou povolány uznat, zaručovat a chránit náboženskou svobodu, která je právem, jež vnitřně patří k lidské přirozenosti a její důstojnosti svobodné bytosti, ale je také indikátorem zdravé demokracie a jedním ze základních zdrojů legitimity státu.
„Z hlediska poznatků rozumu potvrzených a zdokonalených zjevením a civilizačním pokrokem národů je nepochopitelné a zneklidňující, že ve světě dodnes trvají diskriminace a restrikce práv jenom kvůli příslušnosti a veřejnému vyznávání určité víry. Je nepřípustné, aby z důvodů náboženské příslušnosti vznikala pronásledování a války.“
To zraňuje rozum, podkopává mír a pošlapává důstojnost člověka, řekl v závěru papež František dvěma stům účastníkům mezinárodního sympozia o náboženské svobodě pořádaném římskou univerzitou LUMSA.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
