„Adame, kde jsi?“ (srov.
Gen 3,9).
Kde jsi, člověče? Kde jsi skončil?
Na tomto místě, památníku Šoa, znovu slyšíme otázku, kterou klade Bůh: „Adame, kde jsi?“.
V této otázce je veškerá bolest Otce, který ztratil syna.
Otec znal riziko svobody; věděl, že by syna mohl ztratit... ale možná si ani Otec nedokázal představit takovýto pád, takovouto propast!
Ono zvolání: „Kde jsi?“ zní tady tváří v tvář nezměrné tragédii Holokaustu jako hlas, který se ztrácí v bezedné propasti...
Kde jsi, člověče? Už tě nepoznávám.
Kdo jsi, člověče? Kým jsi se stal?
Jaké hrůzy jsi schopen?
Co tě přivedlo k pádu tak hlubokému?
Není to prach země, z níž jsi byl vzat. Prach země je dobrá věc, dílo mých rukou.
Není to dech života, který jsem vdechl do tvých nozder. Onen dech přichází ode mne a je velmi dobrý (srov. Gen 2,7).
Nikoli, tato propast nemůže být jenom dílem tvým, tvých rukou, tvého srdce... Kdo tě zkazil? Kdo tě znetvořil?
Kdo tě nakazil domýšlivostí, že ovládneš dobro a zlo?
Kdo tě přesvědčil, že budeš bůh? Nejenom že jsi mučil a zabil své bratry, ale dal jsi je v oběť sobě samému, protože jsi se prohlásil za boha.
Dnes se sem vracíme, abychom naslouchali hlasu Boha: „Adame, kde jsi?“
Ze země se pozvedá tlumený vzdech: Smiluj se nad námi, Pane!
Tobě, Pane, náš Bože, spravedlnost, nám uzardění a hanba (srov. Bar 1,15).
Dolehlo na nás zlo, kterého pod nebem dosud nebylo (srov. Bar 2,2). Nyní, Pane, slyš naši modlitbu, slyš naši prosbu, zachraň nás pro své milosrdenství. Zachraň nás z této obludnosti.
Všemohoucí Pane, duše v úzkosti volá k Tobě.
Slyš Pane, smiluj se!
Hřešili jsme proti Tobě. Kraluj navěky (srov. Bar 3,1-2).
Pamatuj na nás ve svém milosrdenství. Dej nám milost stydět se za to, čeho jsme jako lidé byli schopni, stydět se za tuto maximální modloslužbu, že jsme pohrdli svým tělem a ničili své tělo, které jsi uhnětl z bláta a oživil svým dechem života.
Už nikdy více, Pane, nikdy více!
„Adame, kde jsi?“
Tady jsme, Pane, stydíme se za to, co byl schopen udělat člověk, stvořený k Tvému obrazu a Tvé podobě.
Pamatuj na nás ve svém milosrdenství.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
