V evangeliu jsme slyšeli Ježíšův příslib daný učedníkům: „Budu prosit Otce a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy“ (
Jan 14,16). Prvním přímluvcem je Ježíš sám, „jiným“ je Duch svatý.
Tady se nacházíme nedaleko místa, kde Duch svatý mocně sestoupil na Ježíše Nazaretského poté, co jej Jan pokřtil v řece Jordán (srov. Mt 3,16). Dnes se na toto místo vypravím. Evangelium této neděle a zároveň toto místo, kam mi Bůh jakožto poutníkovi umožnil přijít, nás vybízejí k rozjímání o Duchu svatém, o tom, co koná v Kristu a v nás a co můžeme shrnout následovně: Duch koná tři činy: připravuje, pomazává a posílá.
Ve chvíli křtu spočinul na Ježíšovi, aby Jej připravil na Jeho poslání spásy; poslání charakterizované pokorným a mírným stylem Služebníka připraveného sdílet se a cele se darovat. Duch svatý je však přítomen už od počátku dějin spásy a působil v Ježíši ve chvíli Jeho početí v panenském lůně Marie z Nazaretu uskutečněním zázračné události Vtělení: „Duch svatý na tebe sestoupí a zastíní tě – říká anděl Marii – porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš“ (srov. Lk 1,35). Potom Duch svatý působil v Simeonovi a Anně v den uvedení Ježíše do chrámu (srov. Lk 2,22). Oba očekávali Mesiáše inspirováni Duchem svatým. Simeon a Anna při pohledu na Dítě tuší, že je Tím, kterého očekává veškerý lid. V prorockém postoji dvou starců je vyjádřena radost ze setkání s Vykupitelem a v jistém smyslu se uskutečňuje příprava na setkání Mesiáše s lidem.
Různé zásahy Ducha svatého jsou součástí harmonického působení jediného plánu božské lásky. Posláním Ducha svatého je totiž rodit harmonii – On sám je harmonií – a působit pokoj v různých kontextech a mezi různými subjekty. Rozmanitost lidí a smýšlení nesmí vyvolávat odmítání a zábrany, protože různost je vždycky obohacením. Proto dnes vroucně vzývejme Ducha svatého a prosme Jej, aby připravil cestu pokoje a jednoty.
Za druhé Duch svatý pomazává. Vnitřně pomazal Ježíše a pomazal také učedníky, aby měli stejné smýšlení jako Ježíš a mohli do svého života přijmout postoje usnadňující pokoj a společenství. Pomazáním Ducha je naše lidství poznamenáno svatostí Ježíše Krista a uschopňuje nás milovat bratry toutéž láskou, jakou Bůh miluje nás. Proto je nezbytné činit gesta pokory, bratrství, odpuštění a smíření. Tato gesta jsou předzvěstí a podmínkou pravého, pevného a trvalého pokoje. Prosme Otce, aby nás pomazal, abychom se stali plně Jeho dětmi, stále více připodobněnými Kristu, cítili se všichni bratry, vzdalovali od sebe zášť a rozdělení a mohli se bratrsky milovat. O to nás žádá Ježíš v evangeliu: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy“ (Jan 14,15-16).
A nakonec Duch svatý posílá. Ježíš je Poslaný, pln Otcova Ducha. Pomazáni tímtéž Duchem jsme také my posláni jako nositelé a svědkové pokoje. Jak jen svět potřebuje, abychom se stali posly míru, svědky míru! Je to v dnešním světě zapotřebí. A proto nás také svět žádá, abychom přinášeli pokoj a svědčili o něm.
Pokoj není možné koupit, neprodává se. Pokoj je dar, který je třeba trpělivě hledat a takřka „řemeslně“ tvořit pomocí malých i velkých gest, která prostupují náš každodenní život. Cesta pokoje se upevňuje, uznáváme-li, že všichni máme stejnou krev a jsme součástí lidského rodu a nezapomínáme-li, že máme jediného Otce v nebi a že jsme všichni Jeho dětmi, učiněnými k Jeho obrazu a podobě.
V tomto duchu vás všechny objímám. Děkuji patriarchovi a bratrům biskupům, kněžím, zasvěceným osobám, věřícím laikům a množství dětí, které dnes přistoupí k prvnímu sv. přijímání, a jejich rodičům. Svým srdcem se obracím také k početným křesťanským uprchlíkům. A také my všichni se k nim ve svých srdcích obraťme, k četným křesťanským uprchlíkům pocházejícím z Palestiny, Sýrie a Iráku: doneste svým rodinám a komunitám mé pozdravení a moji blízkost.
Drazí přátelé, drazí bratři! Duch svatý sestoupil na Ježíše u Jordánu a zahájil svoje dílo vykoupení, aby vysvobodil svět z hříchu a smrti. Prosme Jej, aby připravil naše srdce na setkání s bratry bez ohledu na rozdíly v myšlení, jazyce, kultuře a náboženství; aby pomazal celé naše bytí olejem milosrdenství, jež uzdravuje rány pochybení, nedorozumění a kontroverzí; aby nám dal milost a poslal nás s pokorou a mírností na náročné, ale plodné stezky hledání pokoje.
Amen.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie