Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Papež František přijal na audienci patriarchu arménské pravoslavné církve Karekina II. Arménská apoštolská církev je nejstarší národní křesťanskou církví, navazující na jedno z prvních křeťanských společenství, které povstalo díky kázání apoštolů Bartoloměje a Tadeáše.

Karekin II. se stal Katholikem všech Arménů v roce 1999 jako 132. patriarcha této apoštolské církve. Řím navštívil poprvé v jubilejním roce 2000. O rok později mu Jan Pavel II. opětoval návštěvu v jeho sídelním městě Ečmiadzinu. Karekin II. rovněž osobně vedl arménskou delegaci na pohřbu Jana Pavla II. Posléze dvakrát navštívil papeže Benedikta XVI. (květen 2009, září 2012) a byl přítomen také na inaugurační mši papeže Františka.

Svatý otec ve své promluvě připomněl tato historická setkání a zastavil se zejména u připomínky svědků víry 20. století, které se patriarcha zúčastnil v jubilejním roce:

„Vskutku, počet učedníků, kteří v tragických událostech minulého století prolili krev pro Krista nepochybně převýšil počet mučedníků prvních století. V tomto martyrologiu mají synové arménského národa čestné místo. Tajemství kříže, tak drahé památce vašeho lid a znázorňované v nádherných kamenných křížích rozesetých po všech končinách vaší země, prožilo bezpočet vašich synů jako přímý podíl na kalichu utrpení.“

Toto svědectví nesmí být zapomenuto, pokračoval papež František. Svatost a utrpení křesťanů v posledních desetiletí je zároveň jedinečným a nedocenitelným slovem k jednotě Kristových učedníků. Podobně jako v prvních křesťanských stoletích se krev mučedníků měnila v sémě nových křesťanů, tak dnes rozsévá jednotu:

„Ekumenismus utrpení a mučednictví, ekumenismus krve, je mocným voláním k tomu, abychom kráčeli cestou smíření mezi církvemi, s rozhodností a v důvěřivém spolehnutí na působení Ducha. Cítíme povinnost kráčet touto cestou bratrství také jako dluh vděčnosti, který máme vzhledem k utrpení tolika našich bratří, jež je spásné, protože je spojeno s utrpením Kristovým.“

Papež v této souvislosti poděkoval patriarchovi Karekinovi II. za podporu ekumenického dialogu, zejména formou účasti na pracích Společné komise pro teologický dialog mezi katolickou církví a východními pravoslavnými církvemi.

„Vzývejme Otce, aby nám dal onu jednotu, o niž prosil samotný Ježíš Kristus při poslední večeři (srov. Jan 17, 21). Modleme se jedni za druhé: kéž nás Duch svatý osvítí a vede k vytouženému dni, v němž budeme moci sdílet eucharistický stůl.“

- řekl papež František v závěru promluvy k delegaci arménské apoštolské církve vedené patriarchou Karekinem II.

Dodejme, že oficiálnímu setkání s Petrovým nástupcem předcházela společná modlitba. Katholikos všech Arménů se modlil také před hrobem sv. Petra ve Vatikánské bazilice a u sochy sv. Řehoře Osvětitele, která byla v roce 2005 osazena do jedné z nik severní fasády Svatopetrské baziliky. Na programu měl také návštěvu Papežské rady pro jednotu křesťanů a některých dalších úřadů římské kurie.

Jako u většiny dalších církví křesťanského východu se arménská apoštolská církev po věroučné stránce liší od římské církve především odlišně definovaným vztahem mezi Ježíšovým lidstvím a božstvím. Zatímco římská církev vyznává podle definice Chalcedonského koncilu (451), že v Kristu jsou dvě přirozenosti v jediné osobě, arménská apoštolská církev přijala učení Cyrila Alexandrijského (370-444), podle něhož má Kristus jedinou přirozenost, jež povstává ze spojení božské a lidské. Toto učení hlásající jedinou podstatu Krista bylo definováno a odmítnuto II. konstantinopolským koncilem jako tzv. miafyzitismus.

(job)