Nový portál Vatikánského rozhlasu

„Atmosféra doby, v níž žijeme, je tvořena jakýmsi novým opiem lidu“ - konstatoval před třemi roky Jorge Mario Bergoglio. „Panuje »rozprašovaný teizmus«, šíří se nevtělený teizmus, který je nanejvýš tvůrcem zednářského ekumenismu – pokračuje tehdejší buenosaireský arcibiskup. Tímto teistickým gnosticismem - řečeno za pomoci církevní terminologie – je »jakýsi Bůh bez církve, jakási církev bez Krista a jakýsi Kristus bez lidu«.“[1]

Kardinál Bergolio se při citovaném líčení soudobého dějinného protivníka církve odvolává na analýzu uruguayského filosofa Alberta Methola Ferré, o kterém papež František na loňském setkání s uruguayským prezidentem řekl, že mu „otevřel mysl“ a „naučil jej přemýšlet“. Alberto Methol Ferré je významný latinskoamerický myslitel, představitel originálního filosofického backgroundu, se kterým by se měl seznámit každý, kdo chce lépe porozumět nynějšímu pontifikátu. Jeho pronikavé myšlenky mohou pomoci odhalit předsudky, ba i povýšenost, kterou zvláště intelektuálové Starého kontinentu, katolíky nevyjímaje, snadno živí ve vztahu k tomu, co není evropské. Uruguayský filosof nejenom vítal, ale dokonce předpověděl volbu kardinála Ratzingera na Petrův stolec, zvolení svého argentinského přítele se však již nedožil.

Alberto Methol Ferré popsal „gnostické struktury nelidského, sociálně i politicky totalitního, „jediného myšlení“, kterému musí čelit církev dneška“, a malá ukázka jeho subtilního myšlení jistě nebude na škodu.
„Pokud by církev neviděla jasně rysy svého dějinného protivníka – dodává uruguayský filosof v knize, která vyšla v Itálii minulý týden – nemohla by dobře evangelizovat, ztratila by půdu pod nohama a přišla by o dynamismus, protože by jí svět připadal beztvarý. Satan je vládcem tohoto světa a satan znamená nepřítel. Celé dějiny jsou bojem za uznání člověka člověkem, a toto uznání je výdobytek rodící se během nespočetné řady zneuznání. Satan za pomoci dialektiky pán-otrok neustále rozkládá uznání člověka člověkem, které jedině zajišťuje rovnou důstojnost. Proto bude v dějinách až do posledního dne existovat úhlavní nepřítel. Ten kdo neví, kde se nachází jeho úhlavní nepřítel, nedovede správně jednat.“

A Methol Ferré pokračuje: „Evangelium předpokládá trvalou přítomnost úhlavního protivníka: nazývá jej také diabolos. Ďábel je opakem dialogu, tím kdo je nesdělen, osamocen a uzavřen, tím kdo maří vztah a zamezuje plynutí lásky. Z tohoto evangelního hlediska je nepřítel jednak venku, ale i uvnitř. V nepříteli vězí přítel, který má být vysvobozen a spasen. Potřebujeme z něj učinit přítele, najít přítele, který je v nepříteli, a přitom vědět, že nepřítele nosíme sami v sobě. Je třeba převzít to nejlepší z nepřítele, aby se obrátil na přítele. Proto je nezbytné vědět, kdo jím je, a poznat jej.

Jedině správná indikace charakteristik nepřítele – pokračuje uruguayský filosof – určuje povahu doby, a na určení této povahy závisí církevní odpověď tomuto konkrétnímu nepříteli. Jeden nepřítel zmizí, objeví se další. V dějinách existuje množství po sobě následujících primárních nepřátel. Dějiny nelze chápat bez přítomnosti zla a jeho protikladu, tedy lásky, která je mu nadřazena. Nic není inteligentnější než láska. Pokud nechápeme, kdo je hlavní nepřítel dané dějinné epochy, není to nedostatkem chytrosti, ale nedostatkem lásky. Inteligence a láska jsou v posledku neoddělitelné. Originalitou Krista není jenom láska k bližním, ale zvláště láska k nepřátelům. Dialektika přítel-nepřítel se v křesťanských kategoriích nevyřeší zničením nepřítele, nýbrž získáním nepřítele za přítele. Na jiné úrovni tomu tak není: nepřítel je tam likvidován. Buď je nepřítel zlikvidován státem anebo naopak nepřítel zlikviduje stát. V církvi se věci mají radikálně jinak a pokud se církev nechovala způsobem jí vlastním, pak jí to dějiny předhodily jako například určité momenty inkvizice anebo náboženské války v 16. a 17. století.“.

Tolik ukázka myšlení, které je součástí filosofického pozadí nynějšího pontifikátu. Pokračování jindy.

Citace vzata z knižního interview: Alberto Methol Ferré, Alver Metalli, Il Papa e il filosofo, Cantagalli, Siena 2014, str. 54-56.
Alberto Methol Ferré působil mimo jiné jako poradce při Konferenci latinskoamerického episkopátu (CELAM).