Vatikán.
„Stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby“ (2
Kor 8,9) tato konstatace sv. Pavla z druhého listu Korinťanům je tématem poselství papeže Františka k letošní postní době, které bylo dnes zveřejněno.
Svatý otec v něm poukazuje na „styl, kterým se zjevuje a působí Bůh. Nepoužívá totiž prostředků světské moci a bohatství. Je to velké tajemství Božího vtělení - čteme v poselství. - Jeho jádrem je božská láska, která je milostí. Láska spočívá v tom, že všechno sdílí společně s milovaným. Láska se připodobňuje, vytváří rovnost, odstraňuje zdi a distance. To je také účelem toho, proč se Ježíš stává chudým, nikoli chudoba sama o sobě, komentuje papež slova sv. Pavla. „Nejedná se přitom o hru slov, nýbrž o účinné vyjádření! Jde o syntézu logiky Boží, logiky lásky, logiky Vtělení a Kříže. Bůh nám neseslal spásu shůry jako někdo, kdo dává almužnu z části svého přebytku, z nějaké pietistické filantropie. Kristova láska není taková.
Papež pak vysvětluje, v čem máme Ježíšovo svědectví Boží lásky následovat my. „Mohli bychom si myslet, čteme dále v poselství, že cesta chudoby byla vlastní Ježíšovi, zatímco my, kteří přicházíme po něm, můžeme zachraňovat svět adekvátními lidskými prostředky. Tak tomu však není. Všude a v každé době Bůh nadále přináší spásu lidem a světu skrze chudobu Krista, který se stává chudým ve svátostech, ve Slovu a ve Své církvi, která je lidem chudých. Boží bohatství nemůže přicházet skrze naše bohatství, ale vždycky a jedině skrze naši chudobu, osobní i komunitní, oživovanou Kristovým Duchem.
My křesťané, pokračuje papežské poselství, jsme povoláni vidět bídu bratří, dotýkat se jí, brát ji na sebe a konkrétně se přičinit o její ulehčení. „Bída však není totéž co chudoba. Bída je chudoba bez důvěry, bez solidarity, bez naděje.“ Papež pak vypočítává tři druhy bídy: materiální, morální a duchovní. Materiální bída, která je obvykle označována za chudobu, je stav těch, kteří žijí v podmínkách nedůstojných člověka. Jako odpověď na materiální bídu, nabízí církev svoji diakonii, vychází vstříc této nouzi a hojí tyto rány, které mrzačí tvář lidstva. V chudých a posledních vidíme Kristovu tvář. Zasazujeme se však také o to, aby ve světě ustalo znásilňování lidské důstojnosti, diskriminace a útlak, který je v mnoha případech příčinou této bídy. Když se moc, luxus a peníze stanou modlami, dostávají přednost před požadavky na spravedlivou distribuci bohatství. Proto je zapotřebí obrácení lidského svědomí ke spravedlnosti, rovnosti, střízlivosti a sdílení.
„Morální bída je otročení neřestem a hříchu,“ čteme dále v poselství, které v této souvislosti zmiňuje alkohol, drogy, hazard a pornografii. „Morální bídu, píše papež František, lze označit za počínající sebevraždu. Tato forma bídy, která způsobuje rovněž ekonomickou zkázu, se vždycky pojí k duchovní bídě, která nastává, vzdalujeme-li se od Boha, odmítáme-li Jeho lásku a máme-li za to, že nepotřebujeme Boha, který nám v Kristu podává ruku, neboť se domníváme, že si vystačíme sami, ale ubíráme se cestou krachu. Bůh je jediný, kdo opravdu zachraňuje a osvobozuje.“
V závěru poselství k letošní postní době papež František píše: „Postní doba je vhodnou dobou k sebezapření a prospěje nám položit si otázku, čeho se můžeme vzdát, abychom mohli přispět k obohacení druhých svojí chudobou. Nezapomeňme však, že pravá chudoba bolí: nebylo by platné sebezapření bez této kajícné dimenze. Nedůvěřuji almužně, která nic nestojí a nebolí.“
PLNÉ ZNĚNÍ oficiálního překladu papežova poselství je ZDE
(mig)