Vatikán.
Křesťané alergičtí na kazatele pokaždé něco kritizují. Ve skutečnosti se však bojí otevřít Duchu svatému a zaplavuje je smutek, prohlásil papež František ve svém dnešním ranním kázání.
Ježíš v dnešním evangeliu přirovnává své současníky k oněm věčně nespokojeným dětem, které si neumějí šťastně hrát a které stále odmítají pozvání druhých. Když se hraje, netancují, když se naříká, nepláčí. Nic jim není dobré. Tito lidé, vysvětlil papež, nejsou otevřeni Božímu slovu. Neodmítají poselství, ale posla. Neuznávají Jana Křtitele, který nejí a nepije, a proto o něm říkají, že je blázen. Odmítají Ježíše, protože je podle nich „žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků“. Vždy si najdou důvod ke kritice kazatele.
Lidé oné doby se raději uchylovali do propracovanějšího náboženství. Farizeové do mravních předpisů, saduceové do politického kompromisu, zélóti do sociální revoluce, eséni do gnostické spirituality. Byli ve svém dobře zorganizovaném a čistém systému. Ale kazatel? To ne! Ježíš jim připomíná, že totéž dělali jejich otcové s proroky. Boží lid má určitou alergii na hlasatele Slova – na proroky. Pronásleduje je a zabíjí.
Tito lidé prohlašují, že přijímají pravdu o zjevení, ale nikoliv její hlásání a její kazatele. Dávají přednost životu uvězněného do příkazů, kompromisů, revolučních plánů, či odvtělené spirituality. Jsou to oni křesťané věčně nespokojení s tím, co kazatelé říkají.
Tito křesťané uzavření ve smutku klece nejsou svobodní. Proč? Mají totiž strach ze svobody Ducha svatého, která přichází v kázání. To je ono pohoršení, o kterém mluvil svatý Pavel – pohoršení kázání, které končí pohoršením kříže. Uráží totiž, že k nám Bůh mluví prostřednictvím lidí, kteří jsou hříšní a omezení. Pohoršuje to! A pohoršuje ještě více, že k nám Bůh mohl promlouvat a spasit nás skrze člověka, který si říká Boží Syn, ale skončí jako zločinec. To pohoršuje.
Tito smutní křesťané, pokračoval papež, nevěří v Ducha svatého, nevěří ve svobodu, vycházející z kázání. Kazatel tě kárá, učí tě, může ti také napolíčkovat, avšak právě ve svobodě církev roste.
Při pohledu na tyto děti, které se bojí tancovat i plakat, které se všeho bojí a dožadují se neustálých jistot, myslím na tyto smutné křesťany, kteří stále kritizují kazatele Pravdy, protože mají strach otevřít dveře Duchu svatému. Modleme se za ně. A modleme se také za sebe, aby se z nás nestali smutní křesťané, kteří Duchu svatému odnímají svobodu, aby mezi nás přišel v kázání, které pohoršuje.
Zakončil papež František svou dnešní ranní homilii v kapli Domu svaté Marty.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(jag)