Itálie.
„Méně nerovnosti, více rozdílnosti“ – toto je téma třetího ročníku Festivalu sociální nauky církve, který hostí severoitalská Verona. Organizují jej svazy katolických podnikatelů, družstevní asociace a nadace, zabývající se sociálním učením církve, pod patronátem regionální správy a Papežské rady
Iustitia et Pax. Program zahájilo videoposelství Svatého otce Františka, které bylo odvysíláno ve čtvrtek večer.
„Méně nerovnosti, více rozdílnosti“ – tento titul poukazuje na pluralismus lidského bohatsví, které s sebou přinášejí různé osobní vlohy. Distancuje se tak od umrtvující uniformity, která paradoxně nerovnost prohlubuje.
Papež pak rozdíl mezi globalizací a uniformitou zobrazuje pomocí dvou geometrických figur – hladká koule je výrazem vnucené jednotvárnosti, zatímco pravou globalizaci vystihuje mnohostěn. Další reflexe Svatého otce se týkala mladých a starých lidí. Tyto kategorie neodpovídají produktivní logice a nesplňují investiční kritéria, avšak společnost bez paměti a bez pohledu do budoucnosti neroste.
Pomysleme na procento nezaměstnaných mladých lidí – v některých zemích je to až 40 procent. Mladí jsou hypotékou budoucnosti. Pokud se tento problém brzy nevyřeší, jistota budoucnosti slábne, nezanikne-li docela.
Sociální magisterium církve pak papež definuje jako užitečný nástroj k tomu, aby se jedinec v ekonomice a financích neztratil a nezačal sloužit zisku, nýbrž aby se naopak orientoval a uchoval si svobodu. Práce na těchto trzích vyžaduje odvahu, oporu v myšlení a sílu víry, podotýká římský biskup. Je nutné dát se vést svědomím, které staví do středu lidskou důstojnost, a nikoliv modlu peněz.
Mohlo by se říci, že aplikace sociální nauky církve v sobě nese mystiku. Opakuji to slovo – mystika. Zdá se, že tato nauka o cosi obírá, že vede mimo trh a běžná pravidla. Pohlédneme-li však na celkový výsledek, tato mystika přináší významný zisk. Je totiž schopna přispívat k rozvoji právě proto, že – ve svém celistvém pojetí trhu – vyžaduje péči o nezaměstnané, bere na sebe břemena sociální křehkosti a nespravedlnosti a nepodléhá pokřivenému ekonomistickému pohledu.
Svatý otec se dále zamýšlí nad solidaritou jako klíčovým pojmem církevního sociálního učení a nakonec se věnuje kooperaci. Vyzdvihuje pak družstevnictví jako důležitý prvek plurality na trhu zaměstnavatelů.
Vzpomínám si, že mi bylo 18 let, když jsem v roce 1954 zaslechl svého otce, jak mluví o křesťanském družstevnictví. Od té chvíle jsem se pro tuto myšlenku nadchl – považoval jsem ji za správnou cestu. Tudy vede cesta k rovnosti, ne však k uniformitě, je to jednotnost v rozdílnosti. Z ekonomického pohledu je to pomalá cesta – jak říkával tatínek, pokračuje pomalu, ale jistě. Ze zkušenosti víme, že jiné ekonomické teorie – kupříkladu teorie o hybné síle nerostných surovin v ekonomických cyklech – nejsou tím pravým.
V závěru třináctiminutového videoposelství papež katolíky vyzval, aby aktualizovali myšlenku katolického družtevnictví v kontinuitě s encyklikou Rerum Novarum. Kooperativy se tak mohou stát novým subjektem sociální prosperity, upozornil papež účastníky veronského festivalu.
(jag)