Vídeň.
„Žijeme v rychle se měnícím a stále provizornějším světě. Stále více lidí si ale všímá, že nelze žít vyvázán z dějinných vazeb ani ze vztahů k současníkům. V tomto kontextu je náboženství povoláno k jedinému – aby nabízelo – tedy nikoliv vnucovalo – životní smysl“.
Těmito slovy zahájil kard. Jean-Louis Tauran své pondělní vystoupení v Centru pro mezináboženský a interkulturní dialog krále Abduláha. Svatý stolec má v instituci, sídlící v rakouském hlavním městě, status pozorovatele. V těchto dnech hostí pracovní seminář na téma „Představy o druhých“.
„Každý z nás je občan a věřící – nikoliv občan nebo věřící. Všichni náležíme k téže lidské rodině. Obnáší to, že sdílíme tutéž důstojnost, poměřujeme se s týmiž problémy, požíváme stejných práv a jsme vázáni týmiž povinnostmi. Avšak – naneštěstí – příliš často lidi posuzujeme podle jejich zjevu či jejich produktivnosti. Redukujeme člověka na objekt – a zde míním problémy, vyvolané použitím biotechnologií. Lidská bytost však přesahuje svou materiální dimenzi.“
Protikladem ke jmenovanému zneužívání lidské důstojnosti se má stát „inteligence srdce“, poukázal předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.
„Podněcuje nás k tomu, abychom měli v úctě to, co Bůh koná v každém člověku, a současně si vážili tajemství, kterým je každá lidská bytost. Rozhodně musíme zabránit tomu, aby náboženství v lidech vzbuzovalo strach, postoje výlučnosti nebo povýšenosti.“
Toto naslouchání srdci také vede k překonání kulturních a náboženských předsudků a ke vzájemnému dialogu.
„Je třeba dbát na to, abychom nepodávali negativní obraz o jiných náboženství ve školách a na univerzitách, ve sdělovacích prostředcích a zejména v náboženských promluvách. Mezináboženský dialog nás učí, abychom nezlehčovali náboženské přesvědčení druhého člověka, zvláště v jeho nepřítomnosti. Učí nás, abychom považovali různost – ať již etnickou, kulturní nebo světonázorovou – za bohatství, a nikoliv za hrozbu.“
Dialog mezi náboženstvími nás vyzývá, abychom se lépe poznávali a naslouchali si, abychom přemýšleli, než začneme soudit, a abychom s laskavostí a úctou předkládali důvody své víry. Pouze takto můžeme opět navrátit Bohu místo, které zasluhuje. Jen tak podnítíme bratrství, dodáme moudrost a odvahu k činu, prohlásil francouzský kardinál.
„Zabýváme-li se „představami o druhých“, znamená to také pohled do vlastního nitra. Musíme se zbavit uzavřenosti před tím, co je nové a pravdivé. Pohlédnout na druhého také znamená, že přijmeme možnost diskuse o vlastní víře a že budeme s to vydat počet z této víry. Přemýšlet o druhém rovněž znamená schopnost spolupráce s lidmi dobré vůle pro společné dobro.“
Zakončil kard. Jean-Louis Tauran. Kongresu ve vídeňském centru mezináboženského dialogu se účastní zhruba pětistovka delegátů z devadesáti zemí. Předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog se pro Vatikánský rozhlas podělil se svými dojmy:
„Překvapuje mne kvalita pronesených příspěvků. A co je důležité – klade se důraz na předávání hodnot tohoto centra mladým generacím, zejména ve školách a médiích. Nastupující generace si mají být vědomy, že vzájemná konfrontace a mnohotvárnost jsou bohatství.“
Sekretář vatikánské rady, španělský kombonián O. Miguel Angel Ayuso Guixot dodává:
Tuto iniciativu krále Abduláha podporují vlády Rakouska a Španělska, za spoluúčasti Svatého stolce jako pozorovatele. Každý očekává, že se tu bude zprostředkovávat poctivý pohled a věrohodnost.
Mezináboženské fórum nicméně doprovázejí protesty křesťanských obhájců lidských práv. Kritici poukazují na evidentní rozpor mezi deklarovanými cíly vídeňského centra a omezenou svobodu vyznání v Saúdské Arábii. Tři miliony tamních křesťanů – hlavně filipínských emigrantů – nemají nárok na kostely a veřejný náboženský život.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
